Ty největší milníky žen napříč historií

1893: smíme volit!

Ženské volební právo je z historické perspektivy stále ještě horkou novinkou. Prvenství v tomto procesu liberalizace drží pyšně Nový Zéland, jenž ženám umožnil volit už v roce 1893. Československé ženy získaly volební právo po vzniku první republiky a Američanky o dva roky později. V Evropě se nejpozději přidalo kupodivu vzorově demokratické Švýcarsko, které tento milník zaznamenalo až v sedmdesátých letech minulého století. Na poslední příčce se umístila Saúdská Arábie, která ženské volební právo zavedla v roce 2011.

1900: ženy se poprvé účastní Olympijských her

První Olympijské hry, kterých se mohly účastnit ženy, se odehrály v roce 1900 v Paříži. Z téměř tisíce účastníků soutěžilo 22 žen, a to v pěti sportech: tenisu, plachtění, kroketu, jezdectví a golfu.

1903: Nobelovu cenu získala žena

Polka Marie Curie se stala první ženou, která obdržela Nobelovu cenu, a to dokonce dvakrát. Poprvé byla odměněna za svou práci ve fyzice, konkrétně za teorii radioaktivity. Druhou Nobelovu cenu si vysloužila roku 1911 za objevy na poli chemie.

1960: premiérka Sirimavo Bandaranaike

Srí Lanka (tehdejší Cejlon) píše historii jakožto země s vůbec první ženou v čele vlády. Premiérka Sirimavo Bandaranaike převzala nejvyšší křeslo po smrti svého manžela a své zemi sloužila dlouhých 40 let. O 19 let později se jednou z největších světových političek stala první britská premiérka Margaret Thatcher.

1963: Betty Friedan a Mystika ženství

V šedesátých letech byly prolomeny veškeré bariéry a ideály poválečné společnosti. Začalo sílit černošské hnutí za lidská práva, bouřily se menšiny a svůj prostor měl i feminismus. Padesátá léta stylizovala ženy do role matky, hostitelky a manažerky domácnosti, která se brzy provdala a žila pokojný život na předměstí. Betty Friedan na základě svých průzkumů, které tyto iluze o šťastných ženách z předměstí vyvrátily, napsala knihu Mystika ženství a započala tím druhou vlnu feminismu. O tři roky později založila s dalšími aktivistkami Národní organizaci žen, která měla svůj vliv i na další historický milník v otázce potratů.

1973: Roe vs. Wade

Velmi kontroverzním a aktuálním tématem za oceánem je případ z roku 1973 týkající se interrupce. Tehdy Nejvyšší soud rozhodl, že protipotratový zákon porušuje ústavní právo na soukromí, což bylo vyvrcholením dlouhého soudního procesu Normy L.McCorveyové neboli Jane Roe. Před rokem Nejvyšší soud tento rozsudek zrušil, čímž ještě hlouběji rozdělil americkou společnost a odstartoval velkou vlnu protestů.