Bambus v hlavní roli
Italský módní dům Gucci se vytasil s expozicí zasvěcenou bambusu, pro něj tak příznačnému materiálu. Výstava Bamboo Encounters, kterou kurátorsky připravila a navrhlo interdisciplinární studio 2050+ a její zakladatel Ippolito Pestellini Laparelli, oslavila odkaz bambusu v historii designu a identitě značky Gucci. V impozantních kulisách milánské budovy Chiostri di San Simpliciano z 16. století se představila řada jedinečných příspěvků současných designérů a umělců z celého světa, kteří byli vyzváni, aby bambus přetvořili odvážným a nečekaným způsobem. Mezinárodní tvůrci jako Anton Alvarez, Dima Srouji, Laurids Gallée nebo Nathalie Du Pasquier zde představili díla, která oscilovala mezi objektem, krajinou a myšlenkou. Od ručně foukaného skla vpleteného do nalezených bambusových košů po světelné instalace, létající draky a rezonující skulptury, k vidění bylo mnoho pohledů na tento prapůvodní materiál.
Sejdeme se na peronu
Na milánském centrálním nádraží se letos odehrála čtvrtá edice intelektuálního symposia Prada Frames. Pod kurátorským vedením studia Formafantasma a s podtitulem In Transit se třídenní program ponořil do tématu infrastruktury jako síly, která zároveň umožňuje i omezuje pohyb – lidí, dat, zboží i moci. Vše se konalo na palubě vlaku Arlecchino, který nedávno zrestaurovala nadace Fondazione FS Italiane a který původně navrhli Gio Ponti a Giulio Minoletti v 50. letech 20. století, s exteriérem inspirovaným námořní aerodynamikou a interiérem se skleněnými přepážkami, polohovatelnými křesly a panoramatickými salonky, a také v Padiglione Reale, historické budově, která byla kdysi vyhrazena jako čekárna pro italskou královskou rodinu na milánském hlavním nádraží. Přednášky, četby a debaty nabídly kritický i poetický pohled na to, co znamená být v pohybu v době, kdy je vše propojeno, ale nic není neutrální.
Čaj o páté v podání Loewe
Podle Loewe řemeslo a design mohou být svedeny v dialogu, který je poetický i radikální zároveň. V impozantních prostorách Palazzo Citterio představila značka svou devátou výstavní kolekci s příznačným názvem Loewe Teapots, odhalující sbírku čajových konvic navržených pětadvaceti umělci, designéry a architekty z celého světa. Výsledkem byl kaleidoskop forem, textur a materiálů, které zcela nově definovaly archetyp tak známého objektu. Od rozverné konvice podle Rose Wylie, kubistické konvičky podle Patricie Urquioly po minimalistické linie s kovovým detailem v podání Davida Chipperfielda – každá konvice fungovala jako umělecký artefakt i kulturní komentář. Výstava tak nebyla jen ódou na čajovou kulturu, ale i manifestem o síle spojení tradice s experimentem.
Pocta Perriand
Saint Laurent pod vedením Anthonyho Vaccarella vzdává hold jedné z nejikoničtějších ženských postav moderního designu – Charlotte Perriand. V instalaci s názvem Saint Laurent–Charlotte Perriand, uspořádané v prostorách Padiglione Visconti, byly poprvé veřejnosti představeny čtyři výjimečné nábytkové objekty vyprodukované v limitovaném počtu kusů, které do té doby existovaly pouze jako prototypy či skici. Perriandin Table Mille-Feuilles, dosud známý jen z modelu ležícím na jejím stole, byl zhotoven v reálném měřítku, zatímco více než sedmimetrové Canapé de la Résidence de l'Ambassadeur du Japon se svou elegantní, až sochařsky působící linií, znovu ožilo díky důkladné archivní práci. Projekt tak nebyl jen oslavou designového dědictví, ale i intimním dialogem mezi historií a současností, mezi vizí ženy, která předběhla svou dobu, a módním domem, jenž stále hledá nové způsoby, jak proměnit estetiku v emoci.
Objekty pro světoběžníky
To dům Louis Vuitton proměnil slavnostní prostory Palazzo Serbelloni v živoucí manifest nového art de vivre. Značka představila nové přírůstky do své kolekce stylových doplňků pro domácnost, přičemž obohatila nejen dnes již ikonickou kolekci Objets Nomades, ale i zcela nové řady nábytku, osvětlení, dekorací a výjimečných designových her. Instalace oslavovala domov jako prostor kreativity, kultivovanosti a řemeslné dokonalosti – od hravého stolního fotbalu od Estúdio Campana až po futuristický pinball inspirovaný světem Pharrella Williamse. V harmonii s historickou architekturou paláce se prolínaly křesla od Patricka Jouina, vázy od Patricie Urquioly, koberec Chacana od Cristiána Mohadeda, znovuobjeveny pak byly historické motivy modernisty Fortunata Depera, které ožily na polštářích, dekách a talířích, i kolekce textilu s archivními motivy Charlotte Perriand. Celistvá vize estetického života podle Louis Vuitton chutná sladce!
Po(d)svícení
Dům Hermès se i letos vrátil do proměnlivého prostoru La Pelota ve Via Palermo. Tentokrát s instalací, která si pohrávala s designem na úrovni poetické i filozofické. Pod taktovkou Charlotte Macaux Perelman, architektky a umělecké ředitelky domácích kolekcí Hermès, a kurátora Alexise Fabryho vznikla scénografie, v níž se nové objekty zjevovaly jako éterické vize – uvnitř zavěšených bílých boxů, téměř bezbarvých, z nichž na podlahu dopadaly intenzivní světelné odlesky. Hermès zde neukázal jen věci, ale pokusil se zachytit jejich auru, světelnou vibraci, paměť, kterou si nesou, ještě než se jich dotkneme. Emocionální design v tom nejčistším slova smyslu se tak propsal do nových skleněných stolků s pohyblivými dřevěnými aplikacemi od designéra Tomáse Alonsa, textilií od Amera Musy, porcelánového setu s ilustracemi Nigela Peakea i do skleněných objektů z pera Studia Hermès.
Socha pro cestovatele
Valextra, značka zaměřující se na produkci precizně vytvářených kožených doplňků, představila druhou kapitolu svého designového projektu Valextra Vocabolario – tentokrát ve spolupráci s benátským studiem Zaven. Výsledkem byl výjimečný objekt, pohybující se mezi sochou a zavazadlem: Costa 70 + Zaven suitcase, sběratelský kousek inspirovaný archivní kolekcí kufrů Costa z 50. let, který se v rukou svého majitele může proměnit v domácí designovou instalaci. Kinetická architektonická skládačka, sestavená z abstraktních forem, vybízela ke hře, interakci a osobní interpretaci. Celá instalace v milánském butiku na Via Manzoni pak byla pojata jako prostorová esej – pěnové 3D formy pokryté elastickou pryskyřicí vytvářely dialog s objektem i prostředím, a odhalovaly rozmanitost objemů a textur. Možná jste ji doposud nepotřebovali, ale nyní po soše v kufříku rozhodně zatoužíte!
Rozkošní hmyzáci
Značka Boyy, pohybující se na lince New York-Bangkok-Milán, překvapila svěžím a poetickým pojetím každodenní estetiky a vzala si do parády překvapivý objekt: obal na květiny. Ve spolupráci s berlínským botanickým studiem Studio Mary Lennox vznikla limitovaná edice tašky The Gazette Bag, hravé, a přitom praktické pocty květinovým rituálům městského života. Taška z jehněčí kůže s potiskem novinových stránek je zdobena fotografickými motivy květin a drobných brouků, kteří jako by žili svůj vlastní příběh přímo ve struktuře potisku. Instalace v milánské vlajkové prodejně Boyy nabídla návštěvníkům nejen vizuální zážitek, ale i interaktivní moment – na pár dní se butik stal obydlím živých zlatohlávků a strašilek, které si spokojeně pobývaly v útrobách exotických rostlin tam, kde jindy bývají vystaveny kabelky.
Kam kráčíš?
Značka Jimmy Choo se spojila s designérem Harrym Nurievem a jeho studiem Crosby Studios, aby společně přetvořili butik značky v milánské ulici Sant’Andrea na působivou galerii věnovanou kráse obuvi. V srdci instalace stála skleněná kapsle ve výšce nohou, ve které se čas zastavil – jako by se módní přehlídka proměnila ve statické umělecké dílo. Vizuálně strhující kompozice prezentovala ikonické modely Jimmy Choo po boku jejich 3D tištěných dvojnic, čímž se stíraly hranice mezi realitou a fantazií. Instalace, viditelná jak z interiéru butiku, tak z ulice, se stala místem, kde se design a iluze setkaly v tichém dialogu o trvanlivosti krásy.
- Zdroj článku:
Autorský článek
