Proč bychom se měli zajímat o glukózu?
Krevní cukr neboli glukóza slouží jako primární zdroj energie pro každou buňku, tkáň a orgán v našem těle. Hraje ústřední roli prakticky ve všech aspektech lidské fyziologie, od pohonu základních metabolických procesů až po podporu kognitivních funkcí mozku. Péče o hladinu glukózy v krvi tak není jen otázkou prevence cukrovky, ačkoli ta je s glukózu nejčastěji asociovaná. Odchylky od standardní hladiny cukru v krvi mohou stát za celou škálou problémů. Ať už se jedná o něco do očí bijícího, jako je vzhled pokožky nebo hluboko ukrytého – duševní zdraví.
Glukóza a pleť
Nadbytek cukru v těle znamená i nadbytek insulinu, který buňkám pomáhá cukr vstřebávat. Insulin aktivuje androgeny, hormony odpovědné za nadměrnou tvorbu kožního mazu, a voilà, akné je na světě. Kromě toho dochází k procesu nazývanému glykace, což je přirozená chemická reakce, jež se vyskytuje, když hladina cukru v krvi stoupne nad rámec toho, co náš inzulín dokáže regulovat. Glykace ovlivňuje složky naší pokožky, jako jsou kolagen a elastin, které jí poskytují její pružnost. Spojení těchto proteinů s cukry způsobuje jejich oslabení, což vede k porušení struktury pokožky. Výsledkem je vizuální stárnutí pleti, vrásky, ztráta elasticity a mdlý vzhled.
A co duševní zdraví?
Mozek je energeticky nejnáročnější orgán v těle a je závislý na glukóze jako na primárním zdroji energie. Ta je nezbytná pro kognitivní fungování, jako je myšlení, učení a paměť. Hladina cukru v krvi během dne kolísá v závislosti na příjmu potravy, fyzické aktivitě a hormonálních změnách. Ať už se jedná o hypoglykémii (hladina glukózy klesne příliš nízko) nebo hyperglykémii (hladina glukózy stoupne příliš vysoko), výkyvy krevního cukru se promítají do našeho mentálního rozpoložení. Právě kořeny psychických problémů jako je deprese nebo úzkost většinou sahají nad rámec chemické nerovnováhy v mozku a upozorňují na nefunkčnost některé části tělesného ekosystému – to může být stav našeho mikrobiomu nebo právě cukr a jeho role v našem jídelníčku, potažmo v našem těle.
Když je cukru příliš
Jakmile máme nadměrné množství cukru v těle, spustí se několik metabolických procesů, které mohou vyústit v depresivní stavy. Jednak dojde k tvorbě zánětů, které s depresí úzce souvisí. Hladina glukózy má také co říct k hormonální (ne)rovnováze, která – jak ostatně dobře víme – má naše nálady pod palcem. Roli ovšem hraje i návykovost. Po konzumaci sladkého se v mozku uvolní velké množství dopaminu, hormonu, který stojí za drtivou většinou závislostí. I na cukru si tak můžete poměrně snadno vybudovat závislost, která funguje na podobném principu, jak je tomu u alkoholu a jiných drog. Dále u sebe můžete zpozorovat určitou náladovost, která jde ruku v ruce s láskou pro cukr. Pokud váš organismus přijme větší dávku cukru, nutně bude následovat výrazný propad. A jestli je vaše nálada jako na houpačce, můžete si být jisti, že na tom je stejně vás glykemický index.
Glukóza a stres
Hladina glukózy hraje také zásadní roli v reakci organismu na stres. Během stresu se v těle uvolňují hormony jako kortizol a adrenalin, které mobilizují glukózu ze zásobních míst, aby poskytly rychlý zdroj energie pro mozek a svaly. Chronický stres a dlouhodobé zvyšování hladiny kortizolu však může narušit regulaci glukózy, což vede k poruchám nálady a kognitivních funkcí. Ti, kteří zažívají chronický stres, se navíc mohou obracet k útěšným potravinám s vysokým obsahem cukru, což vede k výkyvům hladiny glukózy a potenciálně zhoršuje příznaky úzkosti a deprese…začarovaný kruh tak pokračuje.
Zdroj: nutrisense.io, Healthline, Harvard Health
