Zapsat se do dějin
Ikony a jejich současné vnímání – alespoň co se módy a kosmetiky týče – je hlavní téma zářijové ELLE. Jak ale definovat ikonu? Jako něco, co je uchopitelné, rozpoznatelné a čemu každý jedinec přisuzuje stejný význam. I proto se totožné pojmenování využívá pro symboly, jež slouží jako celosvětový univerzální jazyk. Každý ví, na jaký znak kliknout, když chce přeposlat e-mail, „olajkovat“ fotku nebo spustit video. A nezáleží na tom, jestli se narodil v Česku, nebo na Bali. Ikonami, o nichž bude na následujících stranách řeč, se však člověk jen tak nenarodí. Těmi se stává. Stejné je to s ikonickými objekty. Chce to čas. Ačkoli se celý proces zrychluje, tento titul je stále třeba si zasloužit. Protože společně s ním přichází i uznání.
Co se ovšem postupně mění, je nedosažitelnost ikon. Nálada ve společnosti se vyvíjí a my už nechceme zbožně vzhlížet k celebritám jen kvůli tomu, že jim někdo se správnými kontakty vytvořil umělou auru výjimečnosti. Neomlouváme zaslepeně excesy pouhým statusem celebrity. Chceme, aby sláva šla ruku v ruce s pozitivním vlivem a zdravou dávkou „lidskosti“. U materiálních ikon se zase nově zaměřujeme na to, co a kdo stojí za nimi. Nejde jen o dokonalý design a funkčnost, ale i o transparentnost celé výroby, lidí do ní zapojených a její dopady. Chceme znát celý příběh. A platební karty vytasíme až ve chvíli, kdy končí happy endem… U značek marketingoví experti rádi používají pojem „love brand“, v němž je vystižena právě ona emoční vazba, kterou potřebujeme, abychom něco obdivovali a zůstali věrní. Láska prostě funguje stejně ve všech svých podobách. A stejně jako v běžném vztahu potřebujeme i u našich milovaných ikon cítit, že nejde jen o lásku jednostrannou. Proto se upouští od povýšenosti, již čím dál častěji nahrazuje otevřenost a přístupnost. Zkrátka demokratizace, o níž v úvodníku nepíšu poprvé.
Současná atmosféra na sociálních sítích i v médiích tento posun reflektuje a učí nás víc vnímat svou vlastní sílu a osobitost, z čehož plynou i naše větší nároky a očekávání. Každý z nás je „někdo“, tak se přece nespokojí „jen tak s něčím“. A chytří stratégové vědí, jak na nás. Co třeba personifikace produktů? Monogramy a osobní vzkazy dodávají bezpochyby na pocitu důležitosti. A to nemyslím vůbec negativně, na menším ego-boostu není nic špatného. Iniciály na kufrech, na míru namíchaný šampon nebo vlastní emoji… Po tom všem toužíme, abychom se vymanili z bezejmenného a generického davu. Navíc jsme za to ochotni zaplatit. Osvícení návrháři jdou také s dobou a odstupují od výroby bez předchozí objednávky. Nejenže se jedná o ekologičtější variantu podnikání, protože nedochází k problémům s přebytkem nežádaného oblečení, ale daný model vznikne pro konkrétního zákazníka, který si tak k oblečení snadno vytvoří citové pouto. Probudit pozitivní emoce je jednoduše nepostradatelná přísada úspěchu. Stejně tak jako odvaha je vyjádřit. Pak máte šanci stát se ikonou.
P. S. Jestli někdo uměl zaručeně vyvolat v ženách škálu emocí, byla to už před 75 lety Hélène Lazareff, zakladatelka ELLE, a její tým. Tři čtvrtě století našeho „love brandu“ proto chceme oslavit společně s vámi. V následujících několika vydáních, počínaje tímto, se můžete těšit na exkluzivní náhled do historie a zákulisí příprav nejprodávanějšího módního časopisu na světě. Začínáme vzpomínkami castingové ředitelky Odile Sarron, která pomohla odstartovat hvězdnou kariéru například Monice Bellucci, Evě Herzigové nebo Claudii Schiffer.
