Sláva průměrnosti
Statistika American Academy of Sleep Medicine a Sleep Research Society říká, že většina populace spí 6 až 8 hodin denně. To podle dat Jany Kopřivové, vedoucí Výzkumného centra spánkové medicíny a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví, rozhodně neodpovídá ideálu. Neboť lidé v produktivním věku by měli spát 7 až 9 hodin a dospívající dokonce 8 až 10 hodin denně. Ať už nás od spánku odvádí nekonečný to-do list, napínavá kriminálka na Netflixu, nebo společenská konverzace nad ránem cestou z baru, jedno je jasné: Se spánkem zacházíme jako s rukojmím. Nutíme ho dělat, co chceme my, bez ohledu na to, že nám to v budoucnosti zcela jistě spočítá.
Do nitra spánku
Spánek regulují dva tělesné systémy: homeostatický a cirkadiánní. Homeostáza zodpovídá za stálost vnitřního prostředí a drží ho v rovnováze. V případě spánku to znamená, že čím déle nespíme, tím větší bude naše potřeba ke spánku. Cirkadiánní neboli biologický systém pak řídí naše biologické hodiny a přirozený cyklus spánku a bdělosti. Představte si jej jako vnitřní hodiny, které reagují na světlo a následně nastavují tvorbu hormonů, tělesnou teplotu, metabolismus a další fyziologické funkce našeho těla.
Risk není zisk
Podle dat americké společnosti Sleep Foundation třetina populace trpí nedostatkem spánku, což dlouhodobě nepříznivě ovlivňuje naše zdraví, neboť spánek společně s kvalitní stravou, pravidelným pohybem a pozitivním životním elánem patří mezi základní pilíře našeho zdraví. Nedostatek spánku má významný dopad na kognitivní funkce: Pokud špatně spíme, špatně se rozhodujeme. Pomaleji reagujeme a naše paměť rozhodně nefunguje na jedničku. Absence spánku se vztahuje i na naše mentální zdraví. Může vést k depresím a úzkostem, výkyvům nálad i zhoršenému regulování emocí. Nedostatečně naplněná potřeba spánku způsobuje, že cytokiny, které během spánku bojují proti infekcím a zánětům, nejsou produkovány v dostatečném množství, tudíž nedostatek spánku logicky oslabuje i naši imunitu. Způsobuje také sníženou produkci hormonů, jako je leptin, jenž reguluje hlad – tudíž bez kvalitního nočního odpočinku můžeme pociťovat zvýšenou chuť k jídlu a následně přijímat víc kalorií. To v konečném důsledku znamená větší riziko vzniku diabetu II. stupně i obezity. A srdce? Na to nesmíme zapomenout, neboť dlouhodobý nedostatek spánku zvyšuje krevní tlak i riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt myokardu či ischemická choroba srdeční. Ptáte se, co s tím?
Chcete pokračovat ve čtení? Celý text najdete na stránkách lednové ELLE. Svůj výtisk si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu 1.299 Kč, s Adventním kalendářem Sephora Collection v hodnotě 2.380 Kč a a s poštovným zdarma na tomto odkazu.
- Zdroj článku:
Autorský článek, Tištěné vydání ELLE 01/25
