Text: Eva Šindlerová
V současné době se severské země těší velké oblibě a skandinávský design se stal pro svou dokonalou funkčnost a technickou preciznost velmi známým pojmem. Stále si však zachovává svou velmi vysokou estetickou hodnotu. Severské země jsou čím dál více v kurzu a lidé po celém světě bedlivě sledují nejnovější trendy ze světa nejen tamnějšího designu, ale i životního stylu a především módy. Móda severu je velmi úzce spjata s uměním a kulturním děním. Do nordických zemí řadíme království Dánské, Švédské a Norské, dále Finsko a Island, a pokud jste někdy tyto země navštívili, víte, že místní lidé mají svůj vlastní a nezaměnitelný vkus. Skandinávský styl nás baví především proto, že se neřídí žádnými pravidly.
Hlavním cílem spotřební i vysoké módy v severských zemích obvykle je vzbudit v potenciálním zákazníkovi příjemné pocity s produktem, zkrátka takové malé osobní „hygge“. Jsou to právě usměvavé modelky, které si spojujeme se švédským koncernem H&M. Švédské oděvní království se pyšní řadou známých značek jako Acne Studios, Vagabond nebo Fjällräven Kanken.
Prvky, které skandinávskou módu ovlivňují, jsou i v dnešní době spojeny s mytologií a tradicemi. V historii pronikaly módní trendy do severského odívání daleko pomaleji, přelom nastal až koncem 80. let minulého století spolu se světovou ekonomickou globalizací. Dnes je tomu jinak, Seveřané obsazují první místa pomyslného žebříčku módních trendsetterů a v módním světě se začíná proslýchat, že by trůn mondénní Francouzky mohla vystřídat pomyslná Seveřanka.
V roce 1940 byla francouzská módní ikona Coco Chanel na vrcholku své kariéry. Její ikonické elegantní sáčko z jemně tkaného buklé s vytřepenými okraji chtěla mít ve svém šatníku téměř každá žena napříč celým světem, možná však s výjimkou ženy skandinávské. Například v Norsku byla v roce 1943 spotřeba vlny na veškerou oděvní výrobu 91 procent, v Československu ve stejném roce 68 procent. Pro představu, dnes je to pouze 14 procent, zbytek je zastoupen syntetickými látkami a malé procento je tvořeno také bavlnou, hedvábím a jinými materiály.
V čem se vysněný oděv severské dámy kdysi lišil od Středoevropanky? Především délkou, jež byla uzpůsobena chladnému prostředí, střihy byly daleko prostší a rustikálnější, ne však jednoduché. Minimalismus zajišťoval komfort a funkčnost oděvu. Například kabáty byly velice často doplňovány obrovskými štólami nebo kožešinovými límci všech druhů lesní zvěře, stříbrnou liškou počínaje, persiánem konče. Každý plášť, kabát nebo kostýmek doplňovala plstěná nebo vlněná pokrývka hlavy, nejčastěji klobouk s širokou krempou, který dámy ochraňoval před častým deštěm. Oděvní materiály pro svrchní oděvy byly téměř vždy ošetřeny nepromokavou úpravou.
Čím se tedy severská móda celkově vyznačuje? Ženy si rády oblékají oversized oblečení, vždy však s ležérní elegancí. Třeba o tři čísla větší košili, ráno tajně odcizenou z přítelova ramínka, s knoflíčky zapnutými tak, aby dolní lemy nenavazovaly. Někdy si ji jen tak obvážou kolem pasu. Běžnou součástí šatníku bývají luxusní hedvábná nebo saténová pyžama, občas nošená i místo kostýmku, jindy puoze jako jeho část, třeba k business pouzdrové sukni. Barevná škála oděvů je mnohy barevnější než řada domků v kodaňském přístavu Nyhavn, nebo naopak umírněná a laděná do ledových tónů. Z šatníku však vždy čiší lehkost, uvolněnost a hlavně žádná křeč. Dánky městské ulice často a rády brázdí na kolech, přičemž se neostýchají obout luxusní lodičky a místo kabelky batůžek či crossbody kabelku, překříženou přes prsa, aby jim nebránila v jízdě. Hlavně komfortně!
Krásné Norky rády vyzdvihují svou světlou pleť pastelovými a sněhobílými odstíny. Bílou bychom mohli z hlediska symbolismu přeložit jako barvu dokonalosti a čistoty. Islanďanky jsem mnohdy potkávala ve vlastnoručně pletených svetrech – pletení je na Islandu obvyklou večerní zábavou celé rodiny a také dobře známým národním sportem, na nějž jsou mimořádně hrdí. Ledový ostrov je odříznutý od zbytku Evropy oceánem, což má za následek snížený dovoz módního zboží, proto si islandské dámy musí mnohdy vystačit s tuzemskou tvorbou a s vlastními silami. Ať už je vám blízká kterákoliv ze skandinávských zemí, tak módu, módu tam umí.
