Bývali podobně hvězdnou dvojicí jako Brad Pitt a Angelina Jolie. Legendární režisér, který ztělesňoval intelektuální duch New Yorku a talentovaná, okouzlující herečka, která měla spoustu vlastních i adoptivních dětí. Rozpad vztahu Woody Allena a Mii Farrow s sebou ale nesl větší zkázu než jen zlomená srdce a pocit hořkosti. Způsobil rozvrácení jedné velké rodiny a obvinění ze sexuálního obtěžování dítěte, které se i po 30 letech nepodařilo prokázat ani vyvrátit.
Dokumentání počiny jako Leaving Neverland, Nechutně bohatý a nyní Allen v. Farrow jsou obžalobou celé epochy, ve které jsme žili. A ať už odhalují pedofilní zločiny Michaela Jacksona, Jeffreyho Epsteina nebo nejnověji pracují s předpokládaným proviněním Woodyho Allena, jsou jakousi výčitkou nás všech. Jak jsme mohli nechat tyto slavné a vlivné muže, aby páchali tak odporné skutky na těch nejbezbranějších? Opravdu stačí být majetná celebrita a projde vám cokoliv?
Dokument Allen v. Farrow s podobnou premisou v podstatě počítá. Během čtyř dílů, z nichž HBO zatím odvysílala dva, vystupují hlavně ti, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Woody Allen v roce 1992 osahával na intimních partiích svou adoptovanou sedmiletou dceru. Dylan Farrow, která dlouho odmítala pozornost médií, se režisérům snímku Amy Ziering a Kirby Dickovi podařilo přesvědčit až po několika letech k tomu, aby promluvila. Je ústřední postavou snímku, nikoliv spor jejích rodičů.
Aktivismus vs. fakta
Woody Allen a jeho manželka Soon-Yi odmítli v tomto filmu účast. Režisérův hlas je zde zastoupen pouze formou citací z jeho životopisu Apropos of Nothing. Tvůrci ale nechtějí tvořit vyvážený obraz celé kauzy, nýbrž zasadit se o to, aby hlas oběti sexuálního zneužívání byl konečně slyšet. A i přesto, že je to záměr jakkoliv správný, tak bez přítomnosti protistrany působí příliš tendenčně. Už v roce 2015 bylo totiž Amy Ziering a Kirby Dickovi vytýkáno, že jejich film Hunting Ground, který pojednával o sériích znásilnění na univerzitních kampusech, je více aktivistický než faktický.
Odpověď na to, zda je Woody Allen onen zvrhlý pedofil, který spáchal incest, se v dokumentu jednoznačně nedozvíme. Přední čeští filmoví kritici Jindřiška Bláhová a Kamil Fila se svých recenzích přikládají k názoru, že spíše jednalo o sexuální obtěžování než podivínské chování. Důležitý je ale spíše celý kontext, který Allen v. Farrow předkládá. Syn Mii Farrow a Woodyho Allena Ronan Farrow (o němž nyní herečka tvrdí, že je ve skutečnosti biologickým potomkem Franka Sinatry, se kterým se ani po rozvodu nepřestala stýkat) je novinářem, který odstartoval kauzu #metoo. Pro New York Times psal reportáže o obětech sexuálního obtěžování nejmocnějšího muže Hollywoodu, producenta Harveyho Weinsteina. Nositel Pulitzerovy ceny a LGBT aktivista přiznává, že své sestře Dylan zprvu nevěřil a nechtěl, aby o sexuálním obtěžování ze strany Woodyho Allena hovořila.
Nedozvíme se, zda je Allen pedofilem, ale dnešní optikou je přinejmenším bizarní sledovat některé jeho filmy. Jako například Manhattan, kde objekt jeho vášně hraje 17letá Mariel Hemingway. Nebo číst komentáře ke scénářům, jejichž hlavní postavy jsou téměř vždy starší muž a dívka, která je v dospívajícím věku. Mládí a sex-appeal k sobě patří, to žádná společenská revoluce naštěstí nedokáže změnit. Přesto si jako lidstvo začínáme uvědomovat, že některé vztahy jsou nepřijatelné. Třeba ty, ve kterých je jeden výrazně slabší než druhý.
Jako z antické báje...
Woody Allen byl otcovskou figurou pro děti své partnerky. Když se rozhodl opustit jejich matku pro přijatou dceru, biologicky se sice incestu nedopustil, ale uvedl všechny do situace, kterou by složitě řešila i armáda psychoanalytiků. Můžeme pochopit, proč Mia Farrow poté, co objevila u svého protějšku nahé polaroidy své adoptivní dcery, zvedla se u ní vlna těch nejčernějších emocí. Například Allenovi poslala přání ke svatému Valentýnu, které se sestávalo s fotky jí a dětí. Ty měly špendlíkem vyškrábané obličeje...
Je to příběh jako z antické báje: odvrhnutá žena, kterou její muž vyměnil za dceru, obrazně zabíjí své další dítě. Pokud by totiž skutečně tehdy sedmiletou Dylan přesvědčila, aby obvinila Woodyho Allena z obtěžování, zničila by tím ve skutečnosti nikoliv svého ex, ale onu nebohou malou holčičku.
Dokument Allen v. Farrow je svědectvím dvou fenoménů. Předkládá nám to, co jsme skutečně žili. Tedy éru, kdy mocní a vlivní byli často nepolapitelní, bez ohledu na to, jaké špatnosti spáchali. Nevědomky ale vypovídá o našich hyperkorektních časech, kdy probíhají tribunály bez soudů, aniž by byla držena presumpce neviny.
Je Woody Allen dalším Billem Cosbym, jak o něm tvrdí jeho syn Ronan? Na to čtyřdílný film nedává odpověď. Ale obětí ať už obtěžování, či manipulace je jednoznačně Dylan Farrow.
