Jedním z nejvýznamnějších módních influencerů je Harry Styles. Zpěvák, který rád nosí fiží, šaty i nalakované nehty. Bezchybnou manikúrou se mohou pochlubit i další celebrity, které by dřív představovaly prototyp chlapáka: třeba A$AP Rocky nebo Tyler The Creator. Pharell Williams miluje make-up a fotí se na obálku kultovního britského časopisu I-D s květinou.
Proč je to celospolečensky důležitý fenomén? Protože odráží celosvětovou náladu ve společnosti, kdy muži v západní kultuře jsou vyzýváni k tomu, aby objevovali své jemné já, plakali, nosili make-up a volány, pokud na to mají náladu. Hlavně se nenutili zapadnout do škatulky drsňáka, který své strachy a tabuizovaná přání v sobě hluboce tutlá, aby si pak frustraci vybíjel na těch nejslabších.
I tradiční pánské značky jako Ermenegildo Zegna vytvářejí kolekce formálně střižených kalhot, sak a košil, které jsou v jemných přírodních odstínech, z delikátních materiálů. Oblečení perfektně padne, má klasický základ, ale zároveň působí křehce. V pánské kolekci Loewe najdete viskózový top, který má lehce rozšířené rukávy. Vypadá to překvapivě uhlazeně, elegantně, jako by něco na způsob balónkových rukávků mohlo být přirozenou součástí mužského oblékání.
Jenže, ono to není o rukávcích na tričku v pánské kolekci, ani o tom, že si rapper, muž, který představuje subkulturu tradičně spojenou s toxickou maskulinitou, nalakuje nehty. Je to o určitém uvolnění, kdy i ten nejvyšší manažer může přiznat, že trpí úzkostmi, kdy vrcholový právník je natolik silná osobnost, že ustojí skutečnost, že jeho manželka je teď americká prezidentka a jemu se přezdívá „first gentleman".
Chlap by měl být chlapem?
Zastánci tradiční rodiny si trhají vlasy a možná i vy si říkáte, že muž v hedvábné košili a korektorem pod očima není váš šálek čaje. Že chcete, aby chlap byl chlap. Ale co tahle proklamace znamená? Aby držel slovo? Aby stál při vás? Abyste se na takového muže mohli spolehnout? Paradoxně cesta k těmto vlastnostem může vést právě přes to, že se pánům už nebude přikazovat, aby naplňovali nějaký étos alfa-samce, který terorizuje své okolí, aby pro sebe urvali všechno.
Moskevský fotograf Bogdan Shirokov se snaží ono nové pojetí mužnosti zachytit na snímcích z nitra společnosti, která je velmi patriarchální. Muž v Rusku musí splňovat zastaralé archetypy, které jsou spojené s fyzickou silou, dominancí, popřením citů. Umělecké záběry od Shirokova ukazují oholené hlavy a svalnatá těla, ale z pohledu, který vám dává pochopit, že i ten nejtvrdší borec má v sobě také prostor pro jemnou duši.
Díky celebritám můžeme sledovat, jak zásadně se mění naše pojetí „normálního". Pokud okolo roku 2000 rapper 50 Cent prohlásil, že „má city jako každý jiný, ale jeho úspěchem je, že je umí skrývat," pak už o deset let později hudebník Jordan Stephens z dua Rizzle Kicks píše pro Guardian sloupek o „toxické maskulinitě, se kterou je potřeba začít pracovat". O další dekádu dál uvědomělí slavní muži o sobě hovoří výhradně jako o feministech, odsuzují domácí násilí, podporují #metoo a hrdě se hlásí k péči o své malé děti.
Celebrity dneška nám dávají odpověď na to, jaký může být moderní muž. Dokonalým tanečníkem, který miluje pastelové barvy, jako jihokorejský boyband BTS, nosit oblečení, které nám bude připadat zženštilé jako hudebník Gaika, vypadat jako drsný kovboj a zpívat country, a zároveň být homosexuálem jako Orville Peck, plakat na focení pro módní časopis I-D jako Pharell Williams nebo podporovat feminismus jako Harry Styles či kanadský premiér Justin Trudeau. Něco mi napovídá, že ve světě, kde už neplatí žádné škatulky a zavedená pravidla, bude jako kompas fungovat naše vnitřní hodnoty a empatie. Bez rozdílu pohlaví.
