Vědecká studie přinesla jednoduchou odpověď
Ukazuje se, že tajemství dobrého života a štěstí je ještě jednodušší, než si myslíte, a je na dosah pro všechny. Jsou to totiž dobré vztahy, které zvyšují pravděpodobnost šťastného, uspokojivého a celkově zdravějšího života. Robert Waldinger, MD a Marc Schulze, PhD, jsou ředitelé výzkumu, který trval dlouhých 84 let a tuto jednoduchou odpověď v otázce štěstí přinesl. Dr. Waldinger přitom uvedl, že původním cílem studie bylo studovat prosperitu testovaných subjektů, jelikož se již hodně výzkumů zabývalo tím, co se v lidském vývoji nedaří. „Jaké jsou podmínky, které pomáhají lidem prosperovat, když procházejí životem? Jak se lidé vyvíjejí zdravými cestami?“ řekl Dr. Waldinger s tím, že to byly hlavní otázky výzkumu. O celém výzkumu byla jejími řediteli sepsána kniha The Good Life. V knize autoři zdůrazňují, že žádná studie vám neřekne vše, co potřebujete vědět s tím, že věda staví především na replikaci. Poznatky, o kterých v knize mluví, jsou replikovány napříč zeměmi, časem i pohlavími.
Důležitost lidských vztahů
Ačkoliv se zdá, že lidské vztahy je něco velmi prostého, ve skutečnosti o ně dost lidí v dnešní době přichází. Podle Dr. Schulze nejde jen o situaci, která byla zapříčiněna COVIDem, ale mohou za to také další faktory, které lidem brání v navazování kvalitních vztahů. Jedním z nich jsou například moderní technologie, které mají sice řadu výhod a během pandemie se ukázaly jako skvělým pomocníkem v komunikaci, ale zároveň na ně lidé příliš spoléhají i mimo krizové situace. Často tak spoléhají na virtuální realitu a postrádají osobní spojení v reálném čase, která jsou odlišná od ostatních typů interakcí. V knize je uvedeno, že 20-40 % populace uvádí, že se cítí osaměle. Podle Dr. Schulze je přitom osamělost spojena s fyzickým zdravím i délkou života. Podle Dr. Waldingera je problémem virtuální komunikace nedostatek emocionální komunikace.
Sociální zdatnost udržuje vztahy v dobré kondici
Dr. Waldinger přirovnal sociální zdatnost k fyzické zdatnosti s tím, že lidé se udržují v kondici po fyzické stránce a stejně tak by měli udržovat i své vztahy. To obnáší například pravidelné interakce, kdy jako příklad uvedl sám sebe. „S Marcem si každý týden každý pátek v poledne telefonujeme. Děláme to už 25 let. Mluvíme o našem výzkumu – ale mluvíme také o svém osobním životě,“ říká a dodává: „Tento víkend mám naplánované dvě procházky, telefonát se zenovým kamarádem a v neděli setkání. Díky práci, kterou s Marcem děláme, jsem se stal aktivnějším, pokud jde o to být takto společenský,“. Dr. Schulz dodává, že sám se na základě výzkumu snaží svůj život změnit k lepšímu tím, že oslovuje lidi, se kterými ztratil kontakt. Dále také upřednostňuje v práci osobní schůzky. V knize je kapitola nazvaná „Nikdy není pozdě“, která poukazuje na to, že nikdy není pozdě začít se sociálním kontaktem a navazováním nových vztahů. Podle Dr. Waldingera postavit vztahy do popředí stojí za to a jedná se o jednu z nejlepších investic času a energie.
Dr. Robert Waldinger je profesorem psychiatrie na Harvard Medical School, ředitelem Harvardské studie rozvoje dospělých v Massachusetts General Hospital a spoluzakladatelem Lifespan Research Foundation.Je také praktickým psychiatrem a psychoanalytikem a řídí výukový program pro studenty psychiatrie na Harvardu. Je také zenovým mistrem (Roshi) a učí meditaci v Nové Anglii a po celém světě.
Dr. Marc Schulz je zástupcem ředitele Harvardské studie rozvoje dospělých a katedry psychologie Sue Kardas z roku 1971 na Bryn Mawr College.Svůj bakalářský titul získal na Amherst College a doktorát z klinické psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Je také praktickým terapeutem v oblasti zdraví a klinické psychologie na Harvard Medical School.
Zdroj: Sunday Paper, Spirituality Practice
