5 žen, jejichž jméno by měl znát každý

Napříč historií jsme svědky takzvaného Matildina efektu, kdy kredit za práci žen je připisován mužům. Typickým příkladem je Rosalind Franklin. Žena, jež stojí za průlomovým objevem molekulární biologie – dvoušroubovicí DNA. Nobelovu cenu však obdrželi pánové Watson a Crick, přestože bez snímku této struktury pořízeného právě Rosalind, by jejich teorie nebyla nikdy potvrzena.

Kolik žen se s podobnými nespravedlnostmi potýkalo, si můžeme jen nechat zdát. O jejich práci se možná už nikdy nedozvíme. Jen hrstce žen se podařilo proniknout do povědomí společnosti svými objevy. Všichni jsme slyšeli například jméno Marie Curie Sklodowska, minimálně ve školních lavicích. Není však jediná, která posunula vědu a svět o něco dál…

Hedy Lamarr

(1914-2000)

Rakousko-americká herečka prvotně pojmenována Hedwig Kiesler se narodila ve Vídni do velmi dobře situované židovské rodiny. Proslula především svou oslňující krásou a stala se hvězdou stříbrného plátna. Kromě jiných ji do role obsadil i český režisér Gustav Machatý ve svém populárním, avšak tehdy kontroverzním snímku Extase. Hedy byla odmala vždy o pár kroků napřed. Její geniální mysl byla ale opomíjena a veškerou pozornost přitahoval její půvab, který se stal inspirací pro Catwoman nebo Disneyho Sněhurku.

Hedy ve svých 26 letech potkala hudebního skladatele George Antheila. Oba sdíleli vynalézavou mysl, kterou zastínila oslepující světla Hollywoodu. Jejich konverzace se stáčely především k válce a lámali si hlavu, jak pomoci při boji s mocnostmi Osy. Společně vymysleli systém pro tajnou komunikaci FHSS, který měl v boji zabránit odposlechu. Dnes je součástí Wi-Fi, Bluetooth nebo GPS. Hedy mimo jiné navrhla lepší konstrukci křídel letadel, vymyslela rozpustné šumivé tabletky a vylepšila světelné semafory.

Foto: Getty Images

Marie Van Brittan Brown

(1922-1999)

Pokud váš domov nebo podnik chrání kamerový bezpečnostní systém, vzdejte své díky této afroamerické zdravotní sestře. Marie Van Brittan Brown bydlela v newyorské čtvrti s vysokou kriminalitou. Její manžel Albert byl elektrikář, jejich pracovní doba byla tudíž často nepředvídatelná a doma se míjeli. V důsledku toho musela Marie mnohé noci trávit sama. Policii obvykle trvalo delší dobu, než se do jejich čtvrti dostavila, což přililo olej do ohně jejích obav. Marie s pomocí jejího manžela proto přišla s domácím bezpečnostním systémem. Ten zahrnoval kamery, mikrofon, dálkové ovládání dveří, a dokonce i alarmové tlačítko na rychlé zavolání pomoci. Za pocit bezpečí v našich domovech vděčíme právě jí.

Stephanie Kwolek

(1923-2014)

V americké vědkyni polského původu rozohnil vášeň pro vědu její otec. Už jako malá s ním prozkoumávala přírodu, a lásku pro vědu podědila právě po něm. Zemřel, když jí bylo pouhých 10 let. Stephanie ale vědu neopustila, zaměřila se na chemii a jejím snem bylo povolání lékařky. Krátce poté, co získala titul na chemické škole, si našla práci ve společnosti DuPont jako laboratorní chemička. Doufala, že si tak vydělá na studium medicíny, ale osud měl jiné plány. Výzkum polymerů, jímž se zabývala, byl tak zajímavý, že veškeré její vize o vlastní budoucnosti pohltil a na své pracovní pozici se uvelebila na dalších 40 let.

V roce 1964 se hlavním cílem společnosti stalo vynalézt lehké, ale pevné vlákno, které by se dalo použít v pneumatikách. Roztok, ke kterému se Stephanie dopracovala, nevypadal příliš slibně a za normálních okolností by byl vyhozen. Stephanie však trvala na jeho otestování a z roztoku se následně vyklubalo kevlarové vlákno. Kevlar, materiál pětkrát pevnější než ocel, našel všestranné uplatnění od sportovního vybavení přes hudební nástroje po konstrukci lodí či mostů. Co je však ze všeho nejdůležitější: každý den zachraňuje životy v podobě neprůstřelných vest.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Tabitha Babbit

(1779-1853)

Tabitha žila v komunitě shakerů ve státě Massachusetts. Komunitě se dařilo v lesnickém průmyslu a ona dennodenně pozorovala muže, kteří se trápili s těžkou pilou. Náročně ji tahali ze strany na stranu a polovina jejich energie přišla vniveč. Tabitha chtěla práci zefektivnit, a tak přišla s prototypem dnešní cirkulárky. Kdyby byla žila někde jinde, nikdo by si pravděpodobně jejích inovativních nápadů nevšímal. Naštěstí komunita shakerů věřila v rovnoprávnost žen, a tudíž vznikl vynález, který nám ulehčuje práci dodnes. Ironií zůstává, že za jedním z nejhojněji využívaných nástrojů ve stavebnictví, tedy oboru, kterému i nyní dominují muži, stojí žena.

Grace Hopper

(1906-1992)

Ne nadarmo se této ženě přezdívalo „úžasná Grace“. Lidé v jejím okolí pochybovali, zda existuje něco, co neví či neumí. Popisovali ji jako ostrou, brilantní a především vytrvalou vůdkyni. Narodila se v New Yorku, a už v raném dětství vynikala svou zvídavou povahou. Doktorát v matematice získala na Yale University a během druhé světové války se snažila narukovat do námořnictva. Byla však odmítnuta kvůli svému věku. Později se jí to přece jen povedlo a ve svých osmdesáti letech se stala první ženou, která dosáhla námořní hodnosti kontradmirála v záloze. Byla průkopnicí programovacích jazyků a její geniální mysli vděčíme především za první uživatelsky přívětivý počítačový software.