Podle průzkumů průměrná žena denně vyprodukuje kolem 20 000 slov, průměrný muž jen 7000. Není to ale jen o kvantitě, ale i o kvalitě. Už odmalička mají dívky větší slovní zásobu, jsou lepší ve čtení, psaní, ve vyprávění příběhů i plynulosti projevu. Čím je to všechno způsobeno?
Na velikosti (ne)záleží
Biologické výzkumy (např. na Univerzitě v Yale či Univerzitě v Sydney) dokázaly, že různé komunikační schopnosti mužů a žen vyplývají z odlišné stavby a fungování ženského a mužského mozku. Ženy mají sice nepatrně menší mozek než muži, v tom to ale není. Rozdíl je v tom, že ženské centrum řeči je proporcionálně větší a kromě velkého centra umístěného v přední části levé hemisféry mají ještě menší centrum řeči v pravé hemisféře. Ženy tedy při komunikaci zapojují obě mozkové hemisféry a mají mezi nimi i více nervových spojů než muži, takže jejich řeč je plynulejší a dokonalejší. Odlišný vývoj mozku mužů a žen souvisí s původním rozdělením úkonů, které muži a ženy zastávali v dobách pravěku: muži se soustředili na lov potravy, přičemž museli být většinou potichu, aby kořist nevyplašili, a moc toho při tom nenamluvili. Ženy jako ochránkyně domova připravovaly potravu a staraly se o děti, případně společně sbíraly plody, takže navzájem hodně a často komunikovaly.
Kolik jazyků umíš…
Ženy dokážou lépe komunikovat nejen v mateřštině, ale lépe se učí i cizí jazyky. A to nejen z důvodů zmíněné biologické odlišnosti, ale i díky tomu, že se dokážou učit abstraktnější formou. Zatímco muži potřebují při učení zapojit i smyslová centra, tedy potřebují verbální, sluchové i vizuální, a případně také hmatové vjemy, ženám stačí pouze jeden typ z nich. Paradoxně jsou to ale právě ženy, které při studiu jazyků používají více různých učebních podnětů a strategií.
Motivace je klíčová
To ale pořád není všechno. Ženy se učí cizí jazyky lépe i proto, že mají pozitivnější přístup a jsou lépe motivované. „Ženy se chtějí vzdělávat, aby se cítily jisté a sebevědomé. Nechtějí se stydět hovořit cizím jazykem a vyhýbat se situacím, kde se cizí jazyk používá. Pokud umějí cizí jazyk, cítí, že budou úspěšnější a budou mít v životě víc příležitostí,“ vysvětluje Andrea Vojáčková, obchodní ředitelka jazykové agentury Skřivánek. Proto také více dívek a žen navštěvuje volitelné hodiny jazyků na základní a střední škole, studuje filologické obory či absolvuje kurzy jazykových škol. Ženy jsou také výrazně disciplinovanější v plnění domácích úkolů a přípravě na testy a zkoušky. A navíc, na rozdíl od mužů nevnímají cizí jazyk jen jako dorozumívací prostředek, ale i jako cestu k jiné kultuře, která je jim často blízká.
A přestože je pravěké rozdělení rolí na muže lovce a ženu ochránkyni domova již dávno passé, faktem je, že ženy si i dnes častěji než muži vybírají povolání, při kterých se hodně mluví, například terapeutka, sociální pracovnice, personalistka, pracovnice call-centra či učitelka. „Ve školství obecně převládají ženy a stejně je tomu i v řadách našich lektorů. Ženy tvoří zhruba sedmdesát procent,“ potvrzuje situaci Andrea Vojáčková.
