Stará ve dvaceti? Díl 2.

Jak byste se cítila, kdybyste se dozvěděla, že vašim plícím je ve čtyřiadvaceti čtyřiapadesát? Přesně tak jsem na tom já. Zjistila jsem, že se můj biologický věk absolutně liší od toho skutečného.

Šokující odhalení
Následovala ale největší rána z celého testu. Sestřička zapsala do počítače mou výšku, váhu, míry a dala mi do rukou přístroj, který změřil obsah tuku v horní polovině těla. Následoval šok: při výšce 172 cm a váze 56 kg mám v těle kritické množství tuků! Jsem tak vlastně skrytě obézní – sice štíhlá pod tričkem, ale ve skutečnosti rosol!

Náladu mi trochu spravily až zábavné testy zkoumající funkce mozku. Hrála jsem pexeso na čas, mačkala enter, když se zelený obdélník změnil v červený nebo když jsem ve sluchátkách uslyšela signál. Co jsem pokazila, byla paměťová hra s čísly. Byla vlastně založená na podobném principu, jako když vám někdo diktuje telefonní číslo a vy si je musíte celé zapamatovat. Jenže já omylem místo pětky zmáčkla šestku, a tím zkazila i jednoduché pětimístné číslo. Naopak při testu motoriky a koncentrace jsem excelovala.

Zbývala poslední část měření, které jsem se obávala nejvíce – kondice. Nejdřív mi sestra změřila pulz a tlak v klidu a pak po deseti dřepech. Zvládla jsem to, srdce mi bilo jako zvon. Následoval test funkce plic. Dostala jsem náhubek a měla dýchat jako o život. Tady mi měřicí program, spirometr, vydal tristní výsledky… 54 let!

Překvapivě jsem ale opět zazářila v disciplínách, u nichž jsem očekávala, že zcela propadnu. Během testu koordinace jsem dokonce se zaťatými zuby a křečemi v nohou vydržela tři minuty balancovat jako holubička. Body jsem neztratila ani v testu pružnosti, i když spočíval v předklonu a pokusu dosáhnout až na zem.

Podtrženo, sečteno!
Počítač zpracoval všechny mé výsledky a vypracoval elaborát, z něhož mi MUDr. Monika Golková objasnila, které výsledky odpovídají mému věku, a co mohu naopak zlepšit. U každého dílčího testu je uvedený výsledný biologický věk, ty se potom sečtou a zprůměrují. Mně v mých čtyřiadvaceti vyšlo devětadvacet let…

Zajímavě mi dopadly testy zaměřené na mozek. Zatímco má vizuální paměť občas zadrhává, asociativní test, při němž se zkoumá koncentrace, mi vyšel nadprůměrně. Podle doktorky Golkové jej takto zvládají lidé s analytickými a manažerskými schopnostmi. „Většinou to bývají muži, zatímco ženy mají lepší spíš vizuální paměť. V podstatě jste se projevila jako chlap.“

Naopak nejslabším článkem mého těla se ukázaly plíce. Nevím, zda je to léty pasivního a občasného aktivního kouření, ale když máte před sebou černé na bílém, že vašim plicím je 54, máte i důvod, proč s kouřením přestat. Znepokojivým pro mě byl i obsah tělesného tuku. Dosud jsem si myslela, že si hlídám váhu, ale teď mám pocit, že jestli nebudu pravidelně chodit do fitka, budu ve třiceti stará a tlustá. Došlo mi, že chci-li zpomalit své stárnutí, musím začít už dnes. Tělo už mi neodpouští žádné hříchy. A platí: jaké si to uděláš, takové to máš. Na druhé straně je pozitivní, že na rozdíl od skutečného věku se dá ten bio­logický časem i snížit. Musíte na tom ale pracovat…

TEXT: IVONA SOURALOVÁ