Krok ke kroketu, díl 1.

Trávíte rádi čas venku, sluší vám bílé oblečení, ale nechce se vám marnit dlouhé hodiny pilováním golfových úderů? Využijte hezkého počasí babího léta a zkuste si zahrát kroket.

Pokud bych měl kroket k něčemu přirovnat, tak asi ke kulečníku pod širým nebem s šachovou taktikou,“ říká mistr České republiky v soutěži jednotlivců David Hajn. Jestli si takovou kombinaci nedovedete představit, není nic snazšího než si kroket zkusit zahrát. Jedním ze specifik tohoto u nás poměrně nového sportu je, že s ním můžete začít v jakémkoli věku, nezáleží na tom, jestli jste muž nebo žena, a hlavně – můžete ho provozovat všude, kde najdete kousek rovného travnatého povrchu.

Trefit koulí do branky
Popsat slovy, jak se kroket hraje, není úplně snadné. „Velice zjednodušeně řečeno, cílem hry je projet dvěma barevně odlišenými koulemi šest branek rozestavených na obdélníkovém hřišti a na závěr se jimi dotknout středového kolíku. V tom vám brání soupeř, který se o totéž snaží dvěma dalšími koulemi,“ vysvětluje David. Takto v pár větách to může znít jako hračka, ale ve skutečnosti existuje tolik různých variant, systémů hry a druhů úderů, že vám z toho možná ze začátku půjde hlava kolem. Nemusíte ale mít strach. Kouzlo kroketu spočívá hlavně v tom, že ho už od samého začátku můžete bez dlouhého tréninku začít hrát a na všechno přicházet takříkajíc za pochodu. Hra navíc neklade příliš velké nároky na fyzickou kondici, spíše na schopnost soustředění a na koordinaci zraku a pohybu. Prostě ideální zábava na odpoledne strávené s přáteli v parku.

Kratochvíle pro smetánku
Stejně jako golf pochází i kroket z vysokých vrstev anglické společnosti. Za dob idylické viktoriánské éry patřilo k bontonu tehdejší smetánky strávit odpoledne (před čajem o páté) hrou v kroket. Z té doby pochází i tradice oblékat se na oficiálních turnajích do bílé barvy. Ostatně do slavného surrealisticky pohádkového příběhu Alenka v říši divů ho už tehdy zařadil i Lewis Carroll. Jeho verze hry by ale dnes asi neprošla kvůli protestům ochránců přírody. Místo koule totiž používala Alenka ježka a místo hole plameňáka. Ani branky z hracích karet se patrně neujmou… Po druhé světové válce se patronace nad britskou kroketovou asociací chopila dokonce osobně britská královna Alžběta II. A když už jsme u velkých jmen – víte, že proslulý tenisový stánek ve Wimbledonu, jehož předsedou je královnin manžel, byl původně kroketovým klubem? Dodnes se honosí titulem All England Lawn Tennis and Croquet Club a v porovnání s pečlivě udržovaným pažitem jeho kurtů by závistí zežloutl i ten nejlepší golfový green.