Kouzlo tai-či
Staré čínské umění posílí kondici a pocit vnitřní pohody.
Nebát se a nespěchat
Kdo může tai ji cvičit? Skoro každý. Je vhodné pro všechny lidi – nezávisle na věku či fyzické kondici. Začít s tai ji můžete kdykoli, není důležité, jestli jste se předtím věnovali, či nevěnovali nějakému jinému sportu. Nemusí se tak bát ani ti, kteří nejsou úplně zdrávi nebo mají potíže s pohybovým ústrojím. Těm může tai ji často pomoci, protože tento typ cvičení má příznivý vliv na klouby a svalový systém.
Omezení je jediné – pokud se chcete tai ji naučit cvičit, počítejte s tím, že nelze spěchat. Aby bylo cvičení tai ji účinné, je nutné ovládat dobře všechny postoje, pohyby a cviky. Jen zapamatovat si jednotlivé sestavy není zpočátku zrovna nejsnazší. Nenechte se však odradit: tai ji stojí za trochu té námahy.
Styly tai ji
Podle mytologie je tai ji spojeno s legendárním mnichem Zhang Sanfengem, který se ve 12. století v pohoří Wudang naučil stínovému boxu (tai ji) božským vnuknutím ve snu. Současní historici ale odkazují především k mistru Chen Wangtingovi, který prý tai ji vytvořil v 17. století kombinací technik bojových umění, zdravotní gymnastiky, dechových cvičení a konceptů tradiční čínské medicíny.
Z Chen tai ji poté vzešlo Yang tai ji, nazvané po Yang Luchanovi. Ten sice nebyl do rodiny Chen, která si své umění střežila, přijat, v přestrojení za němého sluhu ale výuku bojového umění tajně sledoval. Byl však přistižen – a díky svým schopnostem byl mistrem okamžitě přijat za žáka. Později rozpracoval vlastní umění, jemuž svou tvář vtiskl i Yang Luchanův vnuk. Chen a Yang tai ji se liší jak obsahem sestav, tak pozicemi, pohyby i režimem provádění sestav. Zatímco v Chen tai ji existují výbušné akce a zrychlování pohybů, u stylu Yang se stále zachovává pomalý rytmus. Z Yang tai ji poté vzešly i novější styly Wu a Sun.
