Když vás jídlo ničí, díl 2.
Napadlo by vás, že za vaši nespavost může obyčejné mléko a za únavu třeba hrst meruněk? Zní to absurdně, ale je to tak. I zdravé potraviny nám mohou škodit. Jak ale poznáme, které jsou právě pro nás vhodné, a na které si dát pozor?
ZDE NALEZNETE PRVNÍ DÍL.
Potravinový semafor
Při otevírání mailu s výsledky jsem se cítila jako nad školním vysvědčením. Teď se může zpečetit osud mých oblíbených lahůdek. Rychle jsem přejela své osobní údaje a obecné informace, abych co nejdřív pohlédla pravdě do očí. Zeleným políčkem jsou označeny potraviny neškodné, žlutým nedoporučené a oranžovým a červeným políčkem ty zakázané (rozdíl je ten, že červené škodí ještě více než oranžové a z oranžových se brzy mohou stát červené). V duchu ještě prosím, aby byly nejhůř označeny jen mořské potvory a celer, a pak sjedu dolů na výsledky. ‚Zeleninový sloupec‘ se naštěstí celý zelená. To vítám, zvlášť kvůli rajčatům, bez kterých by pro mě spousta jídel ztratila smysl. Následují luštěniny, kde už to tak jednoznačné není – hrášek mám žlutě, fazole oranžově a sóju dokonce červeně. To mi ani tolik nevadí, tofu a sójové ,maso‘ mi nechutná, horší je to ale s dalšími potravinami. Podle testu totiž vůbec nesmím kravské mléko ani vajíčka! Žloutek se ještě drží své barvy, ale bílek je rovnou označen červeně. Naopak z mas můžu absolutně všechno a z ryb až na tři ‚oranžové‘ mořské potvory (krevety, humry a kalamáry) také. Potěšily i zamrzely oříšky: testem prošly všechny kromě piniových. Možná drobné omezení, ale pro milovníka omáčky pesto přímo tragédie! Z další várky výsledků vyplývá, že kávu sice můžu (jenže bez mléka pro mě ztrácí smysl), zato oblíbenou kolu bych měla omezit.
Skrytá hrozba
S výsledky jsem znovu usedla na židli před doktorku Golkovou. Obě jsme měly spoustu otázek. Ona se podrobněji vyptávala na zdraví mé i mých rodičů, jestli dobře spím, zda mě netrápí menstruační problémy, jaké beru vitaminy nebo kolik jsem prodělala operací. Mě pro změnu zajímalo, jestli kravské mléko opravdu zahrnuje všechny pochoutky z něj vyrobené, tedy i zmrzlinu, sýry či našlehaný ‚klobouček‘ café au lait. Odpověď mě bohužel nepotěšila, prý bych je měla alespoň výrazně omezit. „I sýry?“ ptám se nevěřícně. Odmalička přece slýchávám, že v sýru najdu sílu. „Ano, ale nemusíte všechny. Třeba tavené sýry jsou obecně horší variantou než ty tvrdé. Zkusit můžete i produkty z kozího nebo ovčího mléka,“ navrhuje Monika Golková. Že bych ojedinělý požitek z kozího sýra povýšila na jeho každodenní konzumaci? Zkouším to dál: „A co bílé jogurty se střevní mikroflórou? Ty by mi přece neměly škodit.“ Paní doktorka mě ale opět uzemňuje: „Kravské mléko se sice v jogurtech nachází v jiné podobě, takže zdánlivě nemusí tolik škodit. Zároveň ale může jít o jakýsi předstupeň intolerance, kdy se po nich zatím ještě necítíte tak špatně.“
Zatímco nesnášenlivost mléčných výrobků na sobě občas pozoruji, vůbec by mě nenapadlo, že mi mohou vadit broskve nebo meruňky. „Tyto druhy ovoce obsahují pro někoho větší množství dráždivých látek, což může být způsobeno i tím, že původně nepocházejí od nás. Před třiceti nebo čtyřiceti lety u nás problémů s různými alergiemi a intolerancemi bylo podstatně méně než dnes. Může za to i životní styl, stres a milion nových chemických látek, které jsou kolem nás a pronikají i do našeho těla,“ vysvětluje paní doktorka. Podle ní spousta lidí ani nepociťuje, že by jim nějaká potravina škodila, i když krevní testy ukazují opak: „To jsou ty případy, kdy se člověk cítí dobře, a najednou u něj propukne nemoc. Tělo všechny problémy dlouho kompenzuje, pak to ale vystoupá na nějakou úroveň, a vy najednou onemocníte.
