Jídlem proti stresu
Stres. Ničí vás, tloustnete kvůli němu, jenže stejně se mu neubráníte. Nebo ano? Vyzkoušela jsem antistresovou dietu.
V poslední době se na mě všechno valí. Kombinace uzávěrky v práci,
desetistránkové seminárky do školy, malování bytu a kvůli tomu všemu
i zanedbávání partnera mi způsobuje svírání hrdla a bušení srdce.
Cítím, že stačí málo, a vyletím jak čertík z krabičky. Jenže i to
málo se děje. Článek musím na poslední chvíli přepsat a malíř
onemocněl, takže jsem si kvůli němu brala volno zbytečně. Mám chuť ho
zabít, ale místo toho si hned po ránu vylévám vztek na příteli, který je
kvůli dvaceti minutám zpoždění zahlcen přehradou výčitek. Je mi jasné,
že takhle to už dál nepůjde…
O to víc mě zajímá informace, že od stresu pomůže i změna stravy. Sice vás neuchrání od toho, abyste se nervovala, ale může situaci zlepšit, a to výrazně. Proto vyrážím za specialistou na výživu Ing. Petrem Havlíčkem, aby mi poradil, co dělám špatně a co mohu zlepšit.
Úplně nejdřív mě zajímá, proč když jsem ve stresu, to vždycky skončí tím, že zapomenu na své předsevzetí žít zdravě a v noci jím sušenky a piju kolu?
„Stres je vlastně poplach, který organismus vyvolá v reakci na určitý podnět – ať už mám hlad anebo se mě někdo chystá zabít. V těle, které je vlastně v jakémsi ,stand-by‘ režimu, se zvedne hladina hormonů, glukózy a kyselin (tedy energie v těle) i tlak. Ten rozežene krev po celém těle tak, aby byl kyslíkem a glukózou zásobován hlavně mozek,“ vysvětluje Petr Havlíček. Tělo tak spotřebovává více cukru než normálně, což se projevuje nezvladatelným hladem nebo chutí na sladké. „Druhá věc je, že v krvi neustále cirkuluje zvýšený podíl mastných kyselin, které měly sloužit ke svalové práci. Jenže člověk v tu chvíli žádnou nedělá, část jich sice spotřebuje srdce, ale většina z nich se ukládá právě tady,“ upozorňuje Petr Havlíček a ukazuje při tom na břicho. „Proto stresařům rostou pupky,“ dodává nekompromisně.
