Co přesně znamená pojem sebesabotáž?
Sebesabotáž by se dala obrazně popsat jako to, když si sami šlapeme po štěstí, když si sami sobě stojíme v cestě. Nejedná se o dělání chyby, ale o stále nebo běžně se opakující vzorec chování. K nějakému typu má sklon každý z nás.
Takže si vlastně škodíme sami?
Ano, často si škodíme více, než by nám mohl ublížit někdo zvenčí.
Jaké jsou druhy sebesabotáže?
Sebesabotáž může mít celou řadu projevů, zaměřím se tedy na ty nejrozšířenější. Jako příklad si vezmu někoho, kdo chce zhubnout: dělám to, co je v rozporu s tím, co chci (tj. chci zhubnout, ale jím sladké a kalorické bomby), odsouvání důležitých věcí, popř. akcí na neurčito (cvičit začnu od pondělí, pak od příštího pondělí, od Nového roku atd.), stavím potřeby druhých před své (rodina chce knedlíky, tak je musím udělat), neumím říct ne (na návštěvě mi nabízejí hory jídla, přece je nemůžu urazit), neumím přijímat (kamarádka, jídelní poradkyně, mi nabízí zdarma vypracovaný jídelníček a já to nemohu přijmout, protože vím, kolik účtuje normálně, a příliš bych se tím zavázala), srovnávání s druhými (kolegyně je jako proutek, já nikdy nebudu jako ona, ani kdybych měsíc nejedla), závislost na mínění druhých (nemohu si objednat toto jídlo, s mou postavou, co by si o mně pomysleli). A celá řada dalších věcí. Jejich společným jmenovatelem, je to, že mi buďto přímo škodí, nebo kazí prožívání života a mohou vést k nechtěným psychickým stavům.
Na co si tedy dát pozor?
Většinou jde o nevědomé jednání, je dobré se „chytit“.
Co ale se špatným pocitem, že jsem třeba druhému odmítla pomoct?
Musím se srovnat s tím, že nemohu nést celý svět na svých zádech, a také s tím, že „není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem“. Dále je užitečné mít stejné pochopení pro sebe, jako máme pro ostatní. Když nám někdo odmítne pomoct, obvykle chápeme jeho důvody. I nás budou ostatní chápat. Jinak pevně věřím, že my lidé jsme sociální bytosti, chceme pomáhat, ale nesmí to být na náš úkor. Chceme být oblíbeni, ale nesmí to být za cenu sebepotlačení.
Takže zásada je: na prvním místě jsem já?
Pro sebe určitě, druzí zas mají hlavní roli ve svých životech. A pakliže jsme se sebou v pohodě, jsme skvělí přátelé, partneři, rodiče…
Kdo víc sebesabotuje – ženy, nebo muži?
Nemám statistiky, ale myslím, že je to rozděleno demokraticky, jen způsoby se liší.
Poradíte tipy, jak si přestat škodit?
Hlavní je vidět, kde a jak si obvykle škodím, druhým krokem je chytnout se ještě před činem a nakonec se to zcela odnaučit. Chce to trochu času, ale pokud to opravdu nejde, je dobré vyhledat pomoc či podporu. Pokud se chcete dozvědět o sebesabotáži více, jděte na www.lindaberger.cz, kde registrací získáte Sadu proti sebesabotáži zdarma. Může to být váš první krok.
Linda Berger vystudovala Fakultu humanitních studií UK, výcvik koučů u Results coaching systém, 6-figure coaching academy s Barb Wade, v současnosti se kvalifikuje na ACC při Mezinárodní federaci koučů (ICF) a je v programu neurocoachingu Winning the inner game of money Johna Assarafa.
