Někdo svoje pihy nenávidí, jiný je miluje, další si je dokonce nechává vytetovat. Někdo je má celoročně, někomu vyskáčou vždycky až s příchodem léta. Za jejich vznikem totiž stojí (kromě tetovacího inkoustu) především slunce. Právě proto nenajdete novorozeně, které by na svět přišlo s nějakou pihou. Ani malé děti jich nemají moc, protože jsou obvykle hodně chráněny před slunečními paprsky.
Hlavní roli hraje genetika
Pihy vznikají při nárůstu melaninu, který podporuje právě UV záření. Někdy se pihy tvoří po spálení sluncem – obvykle po třech až pěti dnech – ale nemusíte se spálit, opálit nebo poškodit sluncem, abyste pihy získali. Vše, co potřebujete, je určité množství slunečního světla plus varianta genu MC1R. I tak se vám pravděpodobně nebudou objevovat nové pihy pokaždé, když vyjdete ven, přičemž nejčastěji se tvoří nové pihy zhruba do dvaceti let věku.
Svoji roli tu samozřejmě hraje i genetika – pokud jste od narození zrzka, určitě budete mít mnohem víc pih než dítě, které se narodilo s vlasy černými jako uhel. Mimochodem, věděli jste, že lidí, kteří mají přirozeně zrzavé vlasy, jsou na světě pouhá dvě procenta?
Nepleťte si pihy a pigmentové skvrny
Skvrny od slunce bohužel přibývají celý život, ale často už to nejsou pihy. Poznáte je tak, že jsou ploché, větší a mívají nepravidelný tvar. Vznikají s věkem – čím je kůže více vystavovaná slunci, tím je poškozenější a jako důsledek tvoří takové skvrny. Často také zůstávají například jako stopy po akné, nebo po nějakém jiném podráždění kůže – pokud se ochranná vrstva naruší, ať už poraněním, nešetrnou epilací, nebo ošetřeními, jako je chemický peeling nebo laser, stává se citlivější na sluneční paprsky.
Pokud by pigmentová skvrna začala růst, měnila barvy, nebo v takovém znaménku bylo více odstínů, je dobré s ním raději hned zajít k lékaři. Mohlo by se totiž jednat o nebezpečný melanom. Ten se také rád tvoří na celkem neobvyklých místech, například mezi prsty nohou a vzniknout může klidně třeba i pod nehtem. Proto lékaři zvlášť lidem, kteří mají pih hodně, radí, aby si je vždy před létem i po létě nechali zkontrolovat odborníkem.
Další velký rozdíl mezi pihami a slunečními skvrnami je, že pigmentových skvrn se bez speciální péče nebo ošetření nezbavíte, zatímco pihy během zimy často vyblednou a jsou výraznější zase až v létě, kdy je sluneční záření nejvyšší. Díky tomu však platí, že pokud používáte například sérum pro redukci pigmentových skvrn, nemusíte se bát, že by s nimi zmizely i pihy, o které však přijít nechcete.
Pihy jako symbol krásy
Ve středověku byla piha na tváři považována za ďáblovo znamení, ovšem Marilyn Monroe z ní udělala smyslné znaménko krásy a stejné nalepovací pihy pak nebyly žádnou výjimkou. V současnosti jde oslava pih ještě dál a je možné si je nechat vytetovat. Pokud se tak rozhodnete, nejdřív chtějte vidět předchozí práci tatéra, aby vaše pihy byly hezky přirozené. Měly by být poseté na místech, kam na tvář nejvíc dopadá slunce, tedy na nose a lícních kostech. Vyzkoušet to můžete nejprve hnědou tužkou na oči. Tahle varianta má samozřejmě i výhodu, že ji kdykoli odlíčíte, a také že časem nezmění barvu. Tetování totiž po čase zoranžoví, zvlášť to, které je jen dočasné. Aby vydrželo co nejdéle, myslete na něj a každý den jej důkladně chraňte krémem s SPF.
Přestože že jsou pihy roztomilé a není třeba se jich zbavovat nebo bránit jejich vzniku, pigmentové skvrny nebo dokonce zmíněné melanomy už tak zábavné nejsou. Proto bychom kůži při vystavení slunci vždy měli důkladně chránit krémem s dostatečným SPF. Ještě intenzivnější ochranu by pak měli zvolit lidé s křehkou kůží citlivou na slunce, což jsou přesně ty fototypy s rezavými nebo světlými vlasy. Obecně platí, že čím více pih člověk má, tím je u něj pravděpodobnost vzniku melanomu bohužel vyšší.
Zdroj: Allure.com
