Stále více značek využívá biomateriály, stejně jako dbá na ekologii při zpracování modelů či jejich dopravě. To, že zájem o vše zelené stoupá i v módě, ostatně dokazuje i přehlídka FutureFashion, která se každoročně koná v rámci newyorského týdne módy a na níž přední návrháři představují modely z ekologicky šetrných materiálů. Mezi třiceti světovými tvůrci tu letos nechyběly takové osobnosti jako Marc Jacobs, Calvin Klein, Oscar de la Renta či duo Proenza Shouler. Oproti běžným kolekcím se jejich modely lišily v jediné věci, použitých látkách. Modelky v šatech z biobavlny, bambusu, kukuřičných vláken nebo třeba z recyklovaného kašmíru jen potvrdily, že etické může být i chic.
Oblečení bez jedů
Poptávka po biooblečení navíc roste v posledních letech raketovým tempem – dokonce rychleji než po potravinách, takže to občas vypadá, že naše skříně budou brzy zelenější než třeba ledničky napěchované biosýry a biozeleninou.
Proč ale tolik povyku, když jde o něco, co nejíme? Podle řady studií je organický textil k naší pokožce daleko šetrnější než například materiály z umělých vláken. K jeho výrobě se používají biosuroviny rostlinného nebo živočišného původu, jako jsou například vlna, hedvábí, kašmír nebo kůže, přičemž je použito minimum chemikálií, takže dopad na životní prostředí je nepatrný. Například konkrétně u biobavlny se při pěstování nevyužívají pesticidy ani jiné extrémně jedovaté chemické látky, které mohou způsobovat alergické reakce a kožní problémy, a na závěr zpracování pak není použit čpavek ani formaldehyd.
Nemusíte se přitom děsit, že kvůli životnímu prostředí byste si měla z obchodů nosit nevkusné kousky, které o stylu či trendech nemají ponětí. Eko trendu totiž podlehli návrháři jako Stella McCartney, striktní vegetariánka, v jejíchž kolekcích byste marně hledali kůži nebo kožešiny (nedávno představila kolekci bot a kabelek, které jsou v souladu s veganskými postoji, teď uvedla i řadu prádla z biobavlny či hedvábí), a pozadu nezůstávají ani řetězce s oblečením či sportovní značky. Kolekce z biomateriálů dnes nabízejí třeba H&M, C&A či Marks&Spencer, do biodžín se nasoukáte v prodejnách Levi’s a díky Nike či Adidasu si zaběháte v bioteniskách.
„Snahu nadnárodních oděvních firem bychom neměli šmahem odsoudit jako pouhý marketingový tah à la ,přilep biopříběh a prodávej‘. Celkový objem biobavlny, který ročně zpracují, je totiž několikanásobně větší, než kolik odeberou všichni malí (stoprocentně bio) výrobci dohromady, a to už jsou nějaké hektary zdravých plantáží,“ vysvětluje Kateřina Čapounová z Pro-bio ligy.
