Nedělejme z toho žádnou velkou vědu. Propojování oblastí umění a designu tu v různých formách bylo od pradávna. A kam až nás tyto vzájemné dialogy dovedou, můžeme jen fantazírovat. Není tak překvapením, že zdánlivé hranice své oblasti zájmu zpochybňují a všelijak překračují i módní návrháři velkých jmen. Vždyť v konečném důsledku má kurátorův cit pro umění vliv na to, co je ze všech nejvíce odlišující a činí je tak atraktivními – vkus. A pochopitelně, hybatelé módního průmyslu jej mají a sami jej utvářejí. Tím pádem mají i s trochou entusiasmu a vzdělání v roli novodobých kurátorů na růžích ustláno, řekněme... Jonathan, Virgil, Martin i Anthony, kdo se v nedávné době vydal na svou novou kariérní cestu?
Neposlušný Jonathan Anderson kurátorem v The Hepworth Wakefield
Jonathan Anderson, oslavovaný jako jeden z nejinovativnějších designérů současné scény, po dva roky pracoval na přípravě výstavy Disobedient Bodies pro The Hepworth Wakefield, zahrnující objekty osobního výběru soch, designu nábytku a oblečení, které analyzují různé aspekty lidské formy v průběhu posledních staletí. Vytvořil společně s kurátorským kolegou Jamiem Hawkesworthem pojítko mezi uměním, módou a designem. Disobedient Bodies představila díla některých z největších představitelů moderní umělecké scény, jako jsou Jean Arp, Barbara Hepworth nebo Henry Moore v přímém dialogu s módními oděvy od návrhářů jako Jean Paul Gaultier, Christian Dior, Rei Kawakubo nebo Helmut Lang. Za výchozí bod výstavy si Anderson zvolil raná díla Barbary Hepworth a Henryho Moora z 20. a 30. let 20. století, která představovala lidské tělo radikálně novými způsoby. ‚‚Neposlušná těla“, jak je popisuje Anderson, vedla k výstavě plné zkoumání toho, jak byla lidská podoba v průběhu minulého století přetvářena napříč uměleckými odvětvími.
Vizionář Virgil Abloh a jeho pojetí současného umění
Multidisciplinární dílo zesnulého vizionářského umělce a designéra Virgila Abloha od počátku jeho kariéry přetvářelo způsob, jakým chápeme roli módy, umění, designu a hudby v současné kultuře. Virgil Abloh: „Figures of Speech“, výstava vytvořená týmem Museum of Contemporary Art Chicago, je první muzejní výstava věnovaná Ablohově dílu, zahrnující dvě desetiletí umělcovy praxe, včetně spolupráce s umělcem Takashi Murakami, Kanyem Westem či architektem Remem Koolhaasem. Zahrnuje i objekty od jeho módní značky Off-White či oděvy a doplňky z doby vedení pánské sekce domu Louis Vuitton. Sám se v úzké spolupráci s týmem in house kurátorů podílel na přípravě této výstavy. Instalace nabízí prostor pro setkávání a představení a je navržena tak, aby čelila historickému nedostatku prostoru poskytovaného černošským umělcům a černochům v kulturních institucích. Umělec využívá svůj pohled k rozebrání tradičně bílých struktur při práci v módě, designu, architektuře a umění a rekonstruuje nové dílo optikou černošské kulturní zkušenosti. K výstavě vznikla pod taktovkou Muzea současného umění v Chicagu, kde prvně spatřila světlo světa, rozsáhlá eponymní publikace. Nyní se výstava přesunula do Brooklynského muzea, kde bude k zhlédnutí až do ledna roku 2023.
Velký návrat Martina Margiely
Když Margiela v roce 2008 oficiálně odešla od módy, byl to konec jedné éry Více než deset let poté se nepolapitelný radikální belgický návrhář vrací, aby se zapsal do uměleckého světa v roli kurátora. Minulý rok v říjnu Lafayette Anticipations otevřelo Margielovu první veřejnou uměleckou výstavu. Ta, skládajíc se z téměř 40 odlišných objektů, zaplnila prostor navržený Remem Koolhaasem. Objekty se pohybovaly od oblasti malby po film, od soch po performance, od koláží po instalaci. Zaštítily posledních 13 let umělcových experimentů s materiálem, konceptem a formou. Mnohá z témat, která byla již dříve zkoumána v nejikoničtějších sbírkách, se znovu objevila v jeho neosurrealistických popových produkcích. Pravdou je, že Margiela se vždy věnoval umění – studoval jej, vyučil se v kreslení a malbě a své řemeslo zdokonaloval během své kariéry návrháře. Problém byl v tom, že tato kariéra s neustále se zvyšujícími požadavky na expanzi ponechala jen malou šanci na rozvoj. Není však nikdy pozdě na to stát se kurátorem, ukazuje.
Anthony Vacarello a jeho láska k Mapplethorpovi
Kreativní ředitel Saint Laurent Anthony Vaccarello se rozhodl na počátku letošního roku vzdát hold dílům Roberta Mapplethorpea prostřednictvím výstavy originálních děl vystavených v obchodech Saint Laurent Rive Droite v Paříži a Los Angeles, a učinil tak ve spolupráci s Robert Mapplethorpe Foundation. Ve snaze zpochybnit standardy klasické estetiky fotograf Robert Mapplethorpe ovládl světlo, stíny a tvary prostřednictvím kompozic zátiší, mužských i ženských aktů a portrétů. Jeho tvorba přispěla k novému vnímání fotografického umění a zároveň povýšila výtvarnou fotografii na úroveň respektu a pozornosti věnované sochařství a malbě. Jeho rozsáhlé, provokativní a silné dílo z něj udělalo jednoho z nejvýznamnějších umělců dvacátého století. Butiky Saint Laurent v Paříži a v Los Angeles na začátku letoška ve svých prostorech přivítaly exkluzivní výběr originálních uměleckých děl umělce. Kurátorského žezla se pochopitelně chopil Anthony Vaccarello a k výstavě vytvořil i unikátní limitovanou kolekci obsahující tašky, kožené zboží, oblečení, porcelán či třeba polštáře.
Zdroje: WWD, Artnews, Artnet, Artforum, W Magazine, Brooklyn Museum, Hepworth Wakerfield, Mapplethorpe Foundation
