Woman-friendly velikonoční zvyky: nové šaty, klobouk a relax u knížky

Od náboženství po cigarety

Velikonoce jsou definitivní tečkou za končící zimou a předzvěstí nového začátku – příroda se probouzí, začíná jaro. Slaví se po celém světě v zemích s křesťanskou tradicí a přinášejí s sebou celou řadu zvyků a obyčejů. Jen málokterý svátek ale nabízí takovou jejich pestrost a rozmanitost. Zvyky se liší nejen region od regionu v rámci naší země, ale také napříč ostatními státy na světě. Někde mají hluboce religiózní význam, jako třeba filipínské přibíjení věřících na kříž, kteří tím následují Ježíše Krista. Jinde sahají až do starých pohanských tradic. Ideálním příkladem je naše české „předávání síly a omlazení“ prostřednictvím vyšlehání pomlázkou z mladých vrbových proutků. A jinde praktikují zvyky lehce bizarní – třeba na Papue Nové Guinee čokoládová velikonoční vajíčka, která v horku dlouho nevydržela, nahradili tabákem. Na stromy poblíž kostelů věší tabák a cigarety, které se na Velikonoční neděli dávají účastníkům bohoslužeb. Jak vidíte, velikonočních tradic je po světě spousta, stačí z nich pouze vybrat a přijmout za své ty, které nám ženám budou dělat radost. Tak se inspirujte třeba těmito:

Nový outfit

Vzhledem k významu Velikonoc jako oslavězmrtvýchvstání Ježíše Krista bývalozvykem nosit do kostela to nejhezčí oblečení. Především dívky a ženy měly chodit na velikonoční obřady v novém, čistém a ideálně zčásti bílém oděvu. Ukázat se na Vzkříšení v novém odění vyjadřovalo navenek myšlenku velikonoční obnovy a patřilo ke společenskému chování ve městě i na vesnici, kde se tento zvyk mnohdy dodržuje i dnes. Možná právě tento společenský úzus vyústil ve zvyk, že by každá žena měla mít na velikonoční pondělí něco nového, aby jí tzv. nepokakal beránek. My ženy tak máme jedinečnou šanci tuto tradici využít k tomu, abychom vyrazily na nákupy a osvěžily šatník. Nebo sbírku bot. Nebo šperkovnici… Nemyslíte?

Velikonoční klobouk

Na stejné vlně se veze i další příjemný velikonoční zvyk. Navazuje na oblékání se do kostela, protože zdobný klobouk se stal oblíbeným doplňkem nedělního církevního oděvu. Ve spojení s novým velikonočním oblečením představoval závazek k obnově. Váže se ke konci postní doby, kdy se nejen úsporně jedlo, ale také se šetřily peníze. Pak bylo ženám dovoleno, aby si koupily něco luxusnějšího, co se nekupovalo úplně běžně – krásný nový klobouk. My dnes na dovolení ani na konec půstu čekat nemusíme, ale mít oficiální důvod, proč bychom si měly něco hezkého koupit, je vždycky vítaný.

Kriminálka Norsko

V Norsku nejsou Velikonoce časem pomlázky, ale obdobím zločinu. Těsně před Velikonocemi vycházejí spousty nových detektivek a v televizi jede jedna kriminálka za druhou. Norové na Velikonoce odjíždějí na chaty a tady tráví čas ve společnosti zločinu. Dokonce i na krabicích od mléka jsou v tomto období natištěné krátké detektivky. Tento fenomén vyvolal v roce 1923 kriminální román odehrávající se na bergenské železnici. Tehdy knižní nakladatel propagoval svůj nový kriminální román na titulkách novin. Jenže reklamy natolik připomínaly reálné zprávy, že lidé netušili, že jde pouze o reklamní trik. Dostalo se mu díky tomu obrovského zájmu a pak už se to vezlo. Převezměte tuto tradici od Norů a místo klasického velikonočního maratonu zasedněte ke knížce. A je jedno, jestli to bude detektivka, nebo něco veselejšího...