Jsou časy, při kterých musí jít poslední kolekce módních domů i novinky z našeho pohodlného a občas malicherně problematického světa stranou. Za normálních okolností byste si dnes na Elle, stejně jako na většině stránek, kterými dnes budete listovat na svém prohlížeči nebo v ruce, přečetli články připomínající nešťastné události ze srpna 1968. Nemám pochyb o nezbytnosti připomínat si milníky, které otáčely kormidly naší společnosti, ať už v dobrém či ve zlém. Pevně doufám a věřím, že dnes věnujete několik minut svého času, abyste se zamysleli nad křehkostí lidské svobody a uctili památku těch, kteří za svobodu našeho národa obětovali život.
Já se ale dnes tyto bílé řádky a pozornost, kterou mi tato platforma nabízí, rozhodl věnovat hrdinům, kteří za svobodu bojují dnes. Pardon, měl jsem na mysli hrdinky. A konkrétně ty, které právě v tuto chvíli riskují životy své i těch nejbližších, aby zajistili základní lidská práva nejen pro sebe, ale pro celý národ, který trpí.
Řeč je samozřejmě o prezidentských volbách v Bělorusku, které byly posledních pár dekád tak trochu předvídatelné. Alexander Lukashenko, často označovaný za posledního evropského diktátora, se totiž uplynulých šestadvacet let drží stejného volebního scénáře, ze kterého vychází tradičně jako vítěz. V letošním klání se ale něco změnilo. Nebyla to jen protikandidátka, ale i nálada ve společnosti. Letos se Lukashenkovi postavily tři ženy – Svjatlana Cichanouská, Veronika Cepkalová a Marie Kolesnikovová.
Od učitelky na mateřské ke kandidátce na prezidentku
Svjatlana Cichanouská ještě před pár měsíci neměla žádné velké politické ambice. Do pozice vůdkyně opozice se dostala letos v květnu, kdy její manžel, známý politický a lidskoprávní videobloger, Sjarhej Cichanouski oznámil kandidaturu na prezidenta a v zápětí skončil za mřížemi za narušení veřejného pořádku během protiruských demonstracích v prosinci 2019. Svjatlana se rozhodla převzít otěže boje za demokratizaci své země a navzdory pochybnostem se jí nejenom podařilo sjednotit opoziční hnutí, ale volby by se jí podle všech informací podařilo také vyhrát, tedy pokud by sčítání nebylo zcela zmanipulované. Svjatlana přitom od začátku razila pouze jediné heslo, celou svou kampaň postavila na sloganu, že pokud zvítězí, uspořádá první skutečně demokratické volby v zemi. Nechce vést zemi, kandidovala z lásky, aby zachránila svého manžela a zbytek národa vysvobodila z nadvlády pevné ruky.
V těžkých chvílích stojíme spolu
Také manžel druhé z výše zmíněných, Veroniky Cepkalové, bývalý diplomat a IT podnikatel Valerij se plánoval ucházet o post příštího liberálního prezidenta. Ústřední volební komise ale včas prohlásila, že se mu nepodařilo nasbírat dostatečné množství podpisů na podporu kandidatury a po tom, co se k němu dostalo varování, že mu hrozí zatčení, sbalil své děti a vyrazil do Moskvy. Jeho žena se rozhodla zůstat a bojovat za svobodné a spravedlivé volby po boku Cichanouské.
Třetí ženou tria, které se stalo symbolem naděje běloruského národa, je herečka Marie Kolesnikovová. Ta pracovala pro volební štáb bankéře a nadějného volebního favorita Viktara Babaryka. I ten byl ale zatčen a pár dní nato obviněn z ekonomických zločinů, kterých se měl dopustit ještě v roce 2012. Byla to právě Marie Kolesnikovová, která přišla s nápadem sjednocení celé opozice a společné podpory poslední skutečně nezávislé kandidátky Svjatlany Cichanouské.
Po zmanipulovaném výsledku voleb 9. srpna, přišly demonstrace a s nimi také trvdé represe. Cichanouská byla od pondělí pohřešována, později se ukázalo, že byla z bezpečnostních důvodů nucena opustit zemi. Situace se vyhrocuje, Cichanouská na svém posledním videu z litevského exilu vyzvala Evropskou unii, aby neuznala výsledek prezidentských voleb.
A právě v tento den, kdy si připomínáme výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vás prosím, neberme svou svobodu jako samozřejmost, střežme ji a perme se o ní den co den. Nebuďme lhostejní a netvařme se, že se nás situace v Bělorusku netýká, není to totiž tak dávno, kdy se za stejná práva bili naše rodiče a prarodiče. Pomoc teď musí přijít od nadnárodních organizací, ale až se situace uklidní, všichni budeme mít možnost přispět a pomoct Bělorusku překonat težké chvíle.
Pokud se chcete v situaci v Bělorusku zorientovat nebo lépe poznat dámy, které stojí za běloruskou revolucí, doporučujeme podcasty z produkce Vinohradské 12 nebo Studia N.
