Kdo by neznal příběh dnes již ikoniického filmu Prázdniny. Ovšem pro ty, co už pozapoměli, pojďme si ho připomenout: Iris je londýnská novinářka, která má vztah se svým kolegou Jasperem Bloomem. Tedy alespoň si to myslí, dokud její "láska" neoznámí sňatek s jinou ženou před celou redakcí. Napříč Atlantikem zažívá podobnou situaci Amanda, která zjišťuje, že ji její partner podvádí.
Obě zraněny, Britka i Američanka, sní o útěku během vánočních prázdnin, aby zapomněly na své zklamání v lásce. Po několika zprávách na internetu se tyto dvě cizinky rozhodnout vyměnit si své domy. Amanda se usazuje hluboko na anglickém venkově, kde se setkává s Irisiným bratrem Grahamem (Jude Law). Zatímco Iris se objevuje Los Angeles po boku skladatele Milese (Jack Black).
V novém prostředí se tyto dvě mladé ženy pokouší "obrátit stránku". Amandě velmi pomáhá její začínající románek s krásným redaktorem. Pro Iris, která má prožívá emocionální zátěž, je to komplikovanější. Ve scéně, která se stala kultovní, přináší novinářka dojemnou a jasnou řeč o obtížích překonání rozchodu.
Iris se z rozchodu nezotavuje
Na začátku filmu se Iris snaží uklidnit Milese, který má také zlomené srdce, tím, že se mu svěří, že ví, co prožívá.
„Vím, že je těžké uvěřit lidem, když říkají: Vím, jak se cítíš. Ale já opravdu vím, jak se cítíš,“ řekla. Poté mu začala popisovat svůj vztah s Jasperem, který jí byl nevěrný, s jistou „Sarah, z vysílacího oddělení v devatenáctém patře.“ Mladá žena popisuje svou téměř fyzickou bolest a pocit, kdy se cítíte „malá“ a „bezvýznamná“, když máte zlomené srdce. Uvádí seznam léků na zotavení z rozchodu, od nového účesu až po vstup do tělocvičny. Jenže nic nepomáhá, utrpení pokračuje.
„A nezáleží na tom, kolik nových účesů si uděláš, do které tělocvičny se přihlásíš, ani kolik sklenic Chardonnay vypiješ se svými kamarádkami. Neustále se sám sebe ptáš na to, co jsi udělal špatně, nebo nepochopil,“ vyhrkne zoufale na pokraji slz před tichým Milesem.
Čas hojí rány
Musela přes půlku světa, aby mohla sundat růžové brýle. Myslela si, že je šťastná. Dokonce zůstávala v naději, že ji její bývalý přítel přijde vyzvednout, i když tušila, že tomu tak nebude. Byla realistkou a plně si uvědomovala svou situaci i přes všechnu bolest. Šlo o první krok k uznání, že její vztah s Jasperem musel skončit a že si ho příliš idealizovala.
Na konci celého projevu se uklidní, protože ví, že nakonec obrátí list, i když půjde o dlouhý proces.
„A po tom všem, jakkoli to může trvat, půjdeš na nové místo a potkáš lidi, díky nimž se budeš cítit znovu užitečně, a zvedneš kousky své zlomené duše,“ pokračuje.
Pro Iris představuje tento výlet obnovu, jako terapii, která jí umožní znovuobjevit sama sebe, ale především se posunout vpřed.
