Počet lidí trpících depresemi nebo úzkostmi se každoročně zvyšuje. Podle průzkumu Světové zdravotnické organizace dokonce počet lidí žijících s depresí za poslední desetiletí stoupl až o pětinu, tedy zhruba na 300 milionů obyvatel napříč věkovými skupinami. Může za to životní styl i špatná léčba. Odborné veřejnosti i osobám trpícím tímto onemocněním začíná pomalu docházet, že ani ta nejúčinnější antidepresiva bůhvíkolikáté generace nejsou všemocná. Nemluvě o tom, že řeší pouze symptomy, nikoli prvopočátek celého problému.
„Psychedelika by mohla být jedním z východisek, která mohou pacientům pomoct k uzdravení,” říká psycholog Stanislav Milotinský, který je zároveň jedním ze zakládajících členů České psychedelické společnosti a první psychedelické kliniky Psyon v Česku, která se v Praze otevřela na začátku letošního roku. K jejímu vzniku přispěla také investiční skupina Miton (pomáhala rozjet například e-shopy Rohlík, Bonami nebo Slevomat), stojí za ní však parta profesionálů, jež se o léčebné využití psychedelických látek dlouhodobě zajímá.
Houbičky namísto acylpyrinu?
Znamená to, že lékaři v bílých pláštích budou namísto acylpyrinu rozdávat talířky s náloží lahodných houbiček nebo papírky napuštěné LSD? Svět by byl jistě mnohem barevnější, ale až tak zářivé to nebude. Koncept léčení psychedeliky je vcelku seriózní proces. Aktuálně je možné s určitými omezeními mimo výzkumný kontext podávat pouze jedno psychedelikum, kterým je ketamin, a to ještě navíc v nestátním zdravotnickém zařízení. Tím Psyon ještě není, ale oufejme, že brzy bude. V tuto chvíli funguje jako terapeutický ústav a smí vykonávat pouze psychoterapii, která kromě jiného integruje psychedelický zážitek. Jinými slovy, pokud jste si někde něco dali a zrovna vám to „nesedlo“, Psyon je to správné místo, kde vás možná napraví, respektive v rámci terapie pomohou zaintegrovat psychedelický zážitek do vašeho života tak, aby po něm minimálně nezůstala hořká pachuť. V lepším případě vám možná obrátí život úplně naruby a ta zkušenost bude zároveň transformativní a povede k osobnostnímu růstu.
Kde se vzala psychedelika?
Psychedelické látky nejsou žádnou novinkou. Užívaly je už domorodé kmeny v rámci posvátných obřadů nebo k léčbě nemocí. Ať už to byly houbičky, plody keře iboga nebo nápoj ayahuasca, který se připravuje z pralesní liány. Posledně zmiňovaný užívali šamané či vyšší příslušníci kmene při velkých rituálech k hlubšímu sebepoznání, odhalení smyslu života nebo nalezení vyšší pravdy, což je stručně řečeno samotnou podstatou těchto látek. Svědčí o tom i původ řeckého slova psychedelika, jenž poukazuje na to, že nám ona substance má zjevit něco skrytého (psýché – duše, mysl plus delos – manifest, zjevnost).
Proč se však psychedelika dostávají ke slovu právě teď? Když odhlédneme od spirituálních nebo přechodových rituálů, rekreačně se naposledy hojně užívala v 60. a 70. letech minulého století, kdy vrcholila éra hnutí hippies, odehrávala se válka ve Vietnamu… „Pak přišla nová generace, zvedla se politická protivlna a účinky LSD začaly být silně démonizované a užívání těchto látek kriminalizované,” vysvětluje Stanislav Milotinský. Po letech, kdy byla psychedelika takzvaně na blacklistu, pomalu nastává jejich renesance.
Na vlně zážitků
O tom, že jsou nyní „cool“, svědčí četné klinické výzkumy mapující vliv jejich užívání na duševní i tělesné zdraví. Jeden z nich dokonce probíhá v Česku (zapojit se do něj můžete na webu psyresfoundation.eu) a zkoumá užívání psychedelik a konopí na našem území.
Psychedelický trend neminul ani populární filmotéku Netflix. V úvodním díle The Healing Trip (Léčebný výlet) série The GoopLab, kde tým okolo herečky Gwyneth Paltrow a její platformy Goop zakouší nejrůznější zážitky, absolvuje i jeden psychedelický. Tým Gwynetiných spolupracovníků se za ním vydává na Jamajku, kde není užívání psychedelik jakkoli regulováno. Někdo očekává psychospirituální rauš vedoucí k pochopení sama sebe, jiní chtějí zpracovat psychická traumata. Fotoeditorka Jenny se chce dát dohromady po sebevraždě svého otce a léčit dlouhodobou depresi, její kolega Kevin zase řeší neschopnost pustit si kohokoli k tělu. Jejich zkušenost se neodehrává ve sterilním lékařském prostředí, ale v příjemné komunitě, které vévodí kanadská koučka Gillian Maxwell a dvojice sympatických terapeutů. Jinými slovy, vypadá to jako tábor pro dospělé či víkendový kurz jógy, jen se na něm berou, ehm, drogy. Psychedelika.
Mezi ty základní patří například alkaloid z lysohlávek psilocybin, LSD, meskalin, DMT nebo právě alkaloidy z nápoje ayahuasca. K příbuzným se řadí synteticky připravená látka MDMA neboli extáze či ketamin, který se běžně užívá jako veterinární anestetikum. S poslední jmenovanou látkou by do budoucna rádi pracovali v pražském Psyonu v rámci psychedeliky asistované terapie. Což znamená, že byste vše mohli prožít na akreditovaném pracovišti pod dohledem expertů. Právě ti patří mezi klíčové prvky celé terapie.
„Jen vyškolený profesionál vám může látku správně nadávkovat, vytvořit vhodné nastavení příjemce a v neposlední řadě i bezpečné prostředí. Tyto tři faktory jsou pro úspěch terapie zásadní,” vysvětluje Milotinský. Představa, že si pro dobrý „trip“ v blízké budoucnosti zajedete do Psyonu, je však mylná. Není to žádná kratochvíle, kterou absolvuje každý, kdo za ni bude ochoten zaplatit. „Jedná se o indikovanou terapii a ze začátku se budeme zaměřovat zejména na lidi trpící rezistentním depresivním onemocněním, kteří navíc splní další kritéria nutná pro zařazení do léčby,“ říká Milotinský.
Terapie má velmi propracovanou koncepci, skládá se dohromady ze tří částí – preparace, zážitku a integrace, přičemž jádro tkví v psychoterapeutickém procesu, který je obohacený tím či oním psychedelikem. „Ne naopak. Právě psychoterapeutický proces, který má zmiňované tři části, tvoří efektivní léčbu,” doplňuje psycholog. Jak to celé probíhá?
V rámci preparace neboli přípravy se klient s terapeutem nejprve seznámí, proberou jeho historii, vyjasní si očekávání a začnou společně budovat terapeutický vztah nutný pro tvorbu bezpečného společného prostředí. To je podmínkou k tomu, co se bude dít potom. „Následná psychedelická zkušenost může mít nesčetně podob, a to i v závislosti na dané látce, je to vždy individuální. Během zkušenosti můžete ztratit pojem sama sebe, oprostit se od svojí osoby. Objevuje se i sepětí s přírodou, pocit všeobjímající lásky nebo vhledy do minulosti,” popisuje psycholog. Fyzicky se může dít prakticky cokoli: od klidného polehávání až po hysterický pláč či smích nebo silné pocity strachu. „Kvůli intenzivním prožitkům je nutná přítomnost terapeuta, jenž klientovi pomůže nastalé situace snáze projít a umí na ně velmi dobře reagovat,” dodává Milotinský. To v praxi znamená, že klienta může obejmout, držet za ruku, klidně s ním i kreslit nebo pomocí speciálního cvičení uvolnit nahromaděné fyzické napětí.
Podle psychologa jsou u ketaminu zkušenosti oproti jiným psychedelikům převážně klidné, bez výraznějších projevů: „Délka psychedelického zážitku se různí podle jednotlivých látek od minut přes hodiny. U ketaminu pak mluvíme přibližně o hodině, ale i zde může být určitá interpersonální variabilita.“ Poté přichází integrace celého zážitku, de facto klasický psychoterapeutický rozhovor. Během něho vám terapeut pomůže situaci zařadit do kontextu vašeho života. „To znamená tuto zkušenost implementovat do vašeho vztahového či hodnotového systému.”
Integrace se pak děje i při následujících setkáních také bez přítomnosti dané látky. „Tento proces je zásadní v tom, aby se kýžená změna objevila a udržela v životě, samotný psychedelický zážitek zřídkakdy všechno jednorázově změní,” připomíná Milotinský.
Integrace a harm reduction
Přestože se v Psyonu zatím nemůže psychedeliky asistovaná psychoterapie provádět, svoje předchozí zážitky s nimi tu můžete s odborníky konzultovat už nyní v duchu „harm reduction“ (minimalizace negativních důsledků). Zdejší terapeuti jsou odborně vyškoleni a jednotlivé látky dobře znají a mohou vám pomoct psychedelickou zkušenost patřičně zpracovat. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti u nás ročně psychedelika a konopí užije až několik set tisíc obyvatel. Bez jakékoli znalosti může jejich užívání představovat velké riziko a výsledkem užití látky může být i panický či úzkostný stav, nespavost nebo přetrvávající poruchy vnímání. Snadno se stane, že si v klubu dáte extázi, a váš život se pohne úplně jiným směrem, než jste očekávali…
Své o tom ví pětatřicetiletá Petra, jež po špatném tripu začala trpět bipolární poruchou. „Občas se něco takového přihodí. Proto je tak důležité správné zpracování s odborníkem. Během psychedelického zážitku vyplavou nejrůznější zkušenosti, můžete dostat strach, a když vás kamarádi nechají někde v klubu na záchodě, výsledkem mohou být dlouhodobé psychické problémy,” potvrzuje psycholog Milotinský.
Integrovat psychedelický zážitek není dobré jen v rámci negativní zkušenosti. Je to vhodné i v případě, kdy nevíte, jak s prožitou zkušeností naložit a co si z ní vzít. „Pokud ji zkonzultujete s odborníkem, může to být velmi efektivní pro váš další seberozvoj. Kvalitní terapeut vám pomůže vytěžit z toho co nejvíc.”
Osvědčilo se to i účastníkovi hned několika výzkumů, neurovědci Filipu Tylšovi, jemuž zkušenost s psilocybinem pomohla zbavit se nadbytečné kontroly. „Což bylo na celém zážitku asi to nejzásadnější. Dovolil jsem si pustit kontrolu a užít si fantastické manické, ale také destruktivní fáze. Určitě teď více důvěřuji lidem, které si do svého okolí vyberu, nechávám věci plynout a nelpím na nich. To pro mě byla velká změna,” říká Filip Tylš.
