Nikdo vám nemůže přikázat, co máte chtít, to je jasné. Ale co si budeme namlouvat, všichni chceme v novém roce plus minus totéž – hezčí a zdravější tělo, lepší vztahy, skvělé kamarády, práci, co nás bude bavit, vyrovnané nitro. A abychom tohle všechno měli, musíme přestat kouřit, přestat pít, začít běhat, přestat se po hlavě vrhat do špatných vztahů, naučit se mít opravdu rád/a. No. Big. Deal.
Takže pokud už teď cítíte tlak, že tohle všechno byste (konečně!) měli v novém roce mít, nejste sami. Klíč je podle odborníků v tom, že musíte změnit strukturu svého chování. Jinak se budou špatné vzorce vašeho chování neustále opakovat a ze začarovaného kruhu nikdy nenajdete cestu ven. Jednoduše musíte přestavět základy své osobnosti. Znovu: No. Big. Deal.
Jak se letos vrhnout do předsevzetí a neshořet? Nebo alespoň chvíli vydržet?
Pomalu a zlehka
Úkol číslo jedna? Protože hned druhého ledna zjistíte, že ve většině předsevzetí úspěšně selháváte (ráno jste nebyli běhat, k snídani jste neměli smoothie a k večeři jste si dali hranolky v mekáči), musíte na sebe být hodnější. Takže si chyby odpouštějte a nastavte si systém pomalého přidávání nákladu pozitivních akcí. Když začínáte běhat, také se rovnou nepřihlásíte na ultra maraton… Dáte si kilometr za domem (a jste rádi, že jste to přežili). Pak tři, pět, deset atd.
Jeďte třeba na režim 60/40. Snažte se mít šedesát procent jídelníčku a aktivit pod kontrolou a ve zbylých čtyřiceti klidně ujíždějte (ale ne do Horních Karpat, zkuste se držet někde před Velkým Meziříčím). Vždyť zatím svůj ideální stav, kdy jste v rovnováze, hledáte. Postupně procenta přelévejte, až se dostanete na příjemných 90/10. Skočit do něčeho po hlavě a chtít mít všechno na sto procent okamžitě, nejde. Tak klid.
Odpouštět je třeba
Až budete v pátek večer dopíjet kdoví kolikáté pivo a uvědomíte si, že zítra ani pozítří běhat nepůjdete, nesmí vás to rozhodit. I takové chvíle vás čekají, ale cesta za vaší lepší a šťastnější verzí se tím nevrátí na začátek. Takové dny si nejen odpusťte, ale pořádně si je užijte. A klidně pak jděte na půlnoční burrito s extra guacamole. Ale další den vstaňte a vraťte se zase do těch nových, čerstvě položených kolejí zdravého lifestylu. Když upustíte telefon na zem, také do něj nezačnete mlátit baseballovou pálkou s tím, že když už je na zemi, tak proč by ne…
Myslete na sebe
Vaše budoucí já není zase tak daleko, jak by se mohlo zdát. Takže odkládání všeho na „až někdy“ vás dožene hodně rychle. Nehledě na to, že čím dříve začnete, tím dříve sklidíte plody svého úspěchu. Koneckonců to děláte hlavně pro sebe. A taky pro všechny ostatní, kteří na vás budou koukat a budou se sázet, jak dlouho to vydržíte, a sledovat každé zaváhání a komentovat to slovy: „Nejsi náhodou na dietě?“ Tak si zjistěte, kdo kolik sází a na co a o výhru se pak rozdělte. Protože budoucnost je teď. A teď. Chápeme se.
Projekt já
Všechno, co je nové a nejste na to zvyklí, je složité. V zajetých kolejích se jede snadno, vybočit jinam je jako jíst koblihu brčkem. Budete si připadat divně. Nepůjde vám to a budete doufat, že ostatní neuvidí, jak hloupě u toho vypadáte. Hledat novou cestu a nový životní styl, který vám bude vyhovovat, je běh na dlouhou trať lesem plným trní. Je to jako s bonboniérou. Nikdy nevíte, který z bonbonů vám bude doopravdy chutnat. Zákonitě narazíte i na ty s jahodovou náplní, ale ty karamelové a oříškové jsou tam taky. Tak hledejte, která cesta je ta nejlepší pro vás, a nenechte se odradit přehmaty. Do bonbonů nikdo nevidí.
