Role „Stifflerovy mámy", která je erotickým snem pro pubertální spolužáky svého syna, Jennifer nastartovala kariéru. Hrála sice předtím v epizodě Seinfelda a měla stand-up v rámci legendární show Saturday Night Special, ale až v roce 1999 díky sériím o prvních sexuálních zkušenostech teenagerů, se herečce podařilo prorazit. Vzápětí totiž přišla role v Pravé blondýnce, Popelce a spoustě dalších blockbusterů. Jennifer, jejímž vzorem byla Meryl Streep, dostávala ale jen vedlejší role a jednalo se téměř výhradně o komedie.
Výrazná dramatická role Tanyi, která přijíždí do luxusního resortu Bílý lotus, rozprášit do oceánu popel své zemřelé matky, napsal tvůrce Mike White pro Jennifer Coolidge přímo na tělo. Pokud jste seriál ještě nezačali sledovat, vřele vám to doporučujeme. Je totiž napínavý, stejně jako vtipný. Atmosféra by se dala krájet, žádná postava vám není vyloženě sympatická, ale Tanya dokáže uchvátit prostor jen pro sebe. Jennifer Coolidge působí jako sebevědomější, méně psychicky křehká Marilyn Monroe a americká Brigitte Bardot.
Ačkoliv tato role posouvá Coolidge pod ostřejší světla reflektorů a sbírá teď díky popularitě Bílého lotusu spousta pozornosti, herečka ji zprvu nechtěla přijmout. „Nabídku jsem dostala během prvního lockdownu, kdy jsem jen ležela ve svém domě v New Orleans na gauči, jedla zmrzlinu i pizzu a děsila se, co se to ve světě děje," řekla herečka v rozhovoru pro web Vulture.
Mimochodem, její dům z roku 1867 stojí opravdu za pozornost. Jennifer ho koupila těsně před hurikánem Katrina, pak musela investovat další jmění do rekonstrukce. Najdete tu všude perské koberce, orientální nábytek, svíčky a záplavu květin. Herečka také věří na to, že dům obývají duchové, „ale nemusí být nutně zlí". Během takových prohlášení nejvíc připomíná svou seriálovou postavu v Bílém lotusu, ačkoliv se dušuje, že zde rozhodně nehraje sama sebe.
Zajímavostí také je, že většina rolí, které Jennifer ztvárňovala, jí představovala jako blondýnku se zralým sex-appealem. Přesto během začátků své kariéry agentům nepřipadala „dostatečně atraktivní", aby Jennifer obsadili do mýdlových oper. A tak strávila budoucí herečka čas v New Yorku jako servírka, jednalo se o podnik Park, kde Sandra Bullock pracovala jako hosteska. Jennifer tehdy začala často šňupat kokain, říkala si Muffin Hemingway a pod tímto jménem měla zakázán přístup do řady klubů ve městě. Důvodem bylo její neurvalé chování.
Po absolvování odvykací léčby získala v roce 1993 svou první malou, ale přelomovou roli v Seinfeldovi. Matka Jennifer zrovna umírala na rakovinu slinivky a dceřina úspěchu se už nedočkala. Ani partnerský život nebyl pro herečku zrovna jednoduchý. Nikdy nebyla vdaná a prohlašuje, že ji přitahují špatní muži. Věří ale, že její štěstí v lásce přijde, podobně jako velký kariérní úspěch, jen o trochu později.
