Svěží vítr ze severu
Čistě bílé zdi, grafické vzory a spousta přírodního světla – to
jsou typické znaky skandinávského interiérového designu. Není divu, že
jeho obliba ve světě roste. Inspirovat se můžete v domě, který patří
mladému švédskému páru.
Dům a jeho duše jsou pro nás velmi důležité. Není to jen místo, kde spíme a jíme – každá místnost je naplno využita. Nedokázali bychom například žít v bytě s jídelnou, kde by se večeřelo jen při zvláštních příležitostech. Pro nás je zvláštní každý den,“ říká Betina Larsson, která velký dům na předměstí Helsingborgu koupila s manželem Nielsem už před osmi lety.
Důvodem, proč se manželé Larssonovi rozhodli právě pro tento dům z roku 1908 v jižním Švédsku, byla nejen jeho velikost, ale také nízká cena. Díky tomu, že dům od svého vzniku neprošel žádnou ,plastickou operací‘, zůstala zachována většina originálních prvků, ať už jde o původní dřevěné podlahy nebo štuky na stropě. Zrenovovat ho tak byla pro mladé manžele zajímavá výzva.
Prostor je využitý funkčně a jako celek má velmi příjemnou atmosféru – ostatně Betininou prací jsou dekorace interiérů pro švédskou značku IKEA a vytříbený vkus se pozná v každém detailu.
Styl, ve kterém je dům zařízen, je typicky skandinávský, s důrazem na jednoduchost a funkčnost. „Vybavovali jsme jej spíš intuitivně, přičemž hlavní prioritou byla právě stoprocentní využitelnost všech kusů nábytku, aby nic nebylo pouze na okrasu. Jedinou novinkou za posledních osm let je tak černobílá tapeta v jídelně.“
Základem jsou jednoduché bílé zdi, díky nimž perfektně vyniknou objekty, pro které mají Larssonovi slabost: modely letadel, grafické plakáty nebo starožitné hodiny. Mnohé z nich jsou unikáty, které si Betina a Niels pořídili v internetových aukcích.
„Těžko říct, kterou místnost máme nejraději. Nejvíc času ale trávíme v kuchyni a v zahradě. Možná i proto, že jsou propojené francouzskými dveřmi, býváme všechny sluneční dny venku,“ vysvětluje Betina. Sama sní ještě o jedné věci: o krbu. Ten v domě kdysi byl, ale bývalí majitelé nechali téměř před půl stoletím odstranit komínové cesty. „Oheň mi chybí, hlavně na podzim a v zimě. Nechali jsme už ale vypracovat několik návrhů, a tak doufám, že se snad letos krbu dočkáme,“ těší se Betina.
