Mezinárodní Akademie designu České republiky, kterou tvoří 42 kurátorů a teoretiků významných českých i mezinárodních institucí a 18 předních publicistů v oblasti designu, nominovala v rámci 4. ročníku cen Czech Grand Design za rok 2009 v sedmi kategoriích celkem 173 subjektů za 214 projektů.
Cenu v designu Jana Čtvrtníka si po třech kolech hlasování nakonec odnesli tito tvůrci a firmy:
Ocenění Designér roku – Cenu Ministerstva kultury České republiky získali Radim Babák a Ondřej Tobola alias HipposDesign, a sice za vázy Foga a systémy 6, 6+1 a 3 (mminterier) pro mobiliář Národní technické knihovny v Praze.
Módním designérem roku se stal Jakub Polanka, který byl oceněn hned za tři kolekce – Stardust, Re-evolution a limitovanou kolekci Simple.
Grafickým designérem roku byl vyhlášen Petr Babák (Laboratoř) za vizuální styl, informační systém a knihu pro Národní technickou knihovnu v Praze a za publikaci Projektil architekti 2002/2008.
Petr Babák se stal zároveň Grand designérem roku, neboť ze všech nominovaných získal nejvyšší počet nominací mezi všemi kategoriemi.
Fotografkou roku 2009 může titulovat Báru Prášilovou, kterou Akademie ocenila za kolekci fotografií Quiksilver Women, série pro magazín Esprit a fotografie pro knihu Křehký.
Obchodem roku byl vyhlášen Simple Concept Store. Ocenění získal za svůj koncept i kolekce, které pro něj navrhli čeští designéři Jakub Polanka, Zdeněk Vacek a Helena Mertlová.
Výrobcem roku 2009 se stal a Cenu za průmyslový design Ministerstva průmyslu a obchodu ČR převzal Botas, a to za nové edice bot a doplňků Botas classic 66, které vznikly ve spolupráci s designéry Janem Klossem a Jakubem Koroušem.
Ocenění Objev roku – Cenu České spořitelny si odnesla Lucie Koldová, která byla i v nejužších nominacích v kategorii Designér roku, a to za design systému Cheeky Boxes a stolu Treasury Table pro Process a za kolekci nábytku Home Fitness.
Do síně slávy byl pak uveden František Vízner, výjimečná a stále aktivní osobnost českého sklářství. Oceněn byl zejména za spolupráci se sklářským průmyslem a ateliérovou uměleckou činnost neztrácející ze zřetele nádobu prostého tvaru jako hlavní východisko tvorby. František Vízner pro průmysl připravil harmonicky vyvážené a pro vývoj oboru inspirující lisované, hutní a broušené sklo.
Mezi hosty a předávajícími večera se objevila řada významných hostů v čele s Karlem Schwarzenbergem, Karlem Gottem, Terezou Maxovou, Janou Kirschner, Ivanou Chýlkovou, Lindou Rybovou či Jiřím Grygarem.
