Pasivní agrese není jen zlozvyk, ale tkví hlavně v problému vyjádřit frustraci, hněv nebo nespokojenost slovy. Jedná se tak o nepřímý způsob vyjádření emocí prostřednictvím činů, které se může dít i podvědomě, aniž by jedinec tušil, že něco dělá špatně. Záměrná nečinnost, vyhýbání se odpovědnosti, odmítání přímo uvádět potřeby nebo problémy – to vše patří mezi signály pasivní agresivity, které vám pomohou identifikovat takového jedince ve vašem okolí, nebo i ve vlastní osobě.
Kličky a manipulace
Pasivní agresoři jsou mistři v záměrném odkládání úkolů. Nákupy přinesou, ale nedají do lednice, prádlo vyperou, ale nepověsí, myčku pustí, ale nádobí nevyskládají. Tato úmyslná sabotáž (nikoliv nechtěné zapomenutí) většinou následuje po vaší prosbě něco udělat. Místo toho, aby jedinec vyřkl svůj nesouhlas nahlas, dává jej najevo svým manipulativním chováním.
Jedna výmluva za druhou
Velmi často nacházejí různé výmluvy vůči činostem, o které nemají zájem. Místo toho, aby byli schopni otevřeně vyjádřit své emoce, raději se oddají (zdálo by se) malé lži. Pokud jim zavolá kamarád s pozvánkou do kina, neřeknou ne, ale vymluví se na pracovní povinnosti. Když nechtějí jít na večeři, ale vědí, že musí, pak určitě přijdou, ale až na dezert. Objeví se s nechápavým obličejem, vždyť oni přece netušili, že už všichni dorazili. Někdy záměrně, někdy ne, avšak vždy s ohledem na vlastní prospěch.
Ostrý sarkasmus
Tato strategie umožňuje jedinci projevit nevyřešenou frustraci, hněv nebo zklamání, které není schopen vyjádřit napřímo. Jedná se o neupřímné komplimenty se štiplavým dovětkem, jako: '"Moc pěkné šaty, ty byly v módě před deseti lety". Většinou postrádají humorný charakter a halí v sobě buď nepřímou konfrontaci nebo mají za cíl zasadit kudlu do zad. Místo toho, aby člověk řekl: "Mrzí mě, že jsi zapomněl na mé narozeniny" raději utrousí: ''Moc děkuji zanarozeninový dárek". Takové chování má podle psychologů kořeny v nedostatku sebeúcty a strachu z konfliktu, konfrontace nebo odmítnutí.
Nebezpečný stonewalling
Jedná se o jednu z nejtoxičtějších forem pasivní agresivity, kdy s vámi člověk zcela odmítá komunikovat nebo spolupracovat. Jedná se také o jeden z nejčastějších prediktorů rozvodu. V daném případě jde většinou o reakci, kterou jedinec dává najevo svůj hněv. V normálním případě by bylo adekvátní problém racionálně rozebrat nebo říct, že potřebujete prostor pro urovnání si emocí a myšlenek v hlavě. Strategie pasivně agresivního člověka je však v tomto případě absolutní ignorace a tvrdohlavé mlčení. Může náhle odejít z místnosti uprostřed rozhovoru nebo předstírat zaneprázdněnost. Studie z roku 2014 zjistila, že když se jeden z partnerů emocionálně vypne nebo stáhne v reakci na požadavky druhého, tato dynamika může způsobit fyzickou a emocionální újmu – spojenou s úzkostí, nižší spokojeností ve vztahu, menší intimitou a horší komunikací.
Předstírání souhlasu
Taktika, v rámci které s vámi přítel nebo kamarád může verbálně souhlasit, ale následně zmíněnou dohodu porušit dle vlastních potřeb. Tento druh pasivní agresivity se často děje na pracovišti. Kolega váš nápad na poradě ativně odkývá, ale následně se vás pomocí různých technik bude snažit přesvědčit o opaku. Jedinec tak předstírá souhlas proto, aby předešel otevřenému konfliktu.
Sabotují vše, co mohou
Pasivní agresoři často pracují tiše v zákulisí na zničení projektu, pověsti i dobrých vztahů, které slouží i jako odvetné taktiky nebo msty. Nechtějí to dělat na přímo, jelikož by vyvolali konflikt a následně by museli přijmout zodpovědnost za své činy. Využívají proto strategii tichých pomluv nebo fám. Studie z roku 2013 naznačuje, že tento druh chování může souviset s vnitřní nejistotou o hodnotě vlastní osoby, a to zejména ve vztahu k autoritě.
Jak reagovat na pasivně agresivní chování:
1) Občas se vyplatí takové chování spíše přehlížet a ignorovat jej. Nebo se o to alespoň pokusit.
2) Upozorněte na nesrovnalosti v partnerově nebo kamarádově chování, kdy něco řekne, a následně udělá opak. Nemusíte danou osobu konfrontovat agresivně. Stačí pouze požádat o vyjasnění, doplnění informací a ubezpečit se v tom, že jste se pochopili navzájem.
3) Pokud jste si všimli problému, který se nelepší a působí destruktivně na partnerský vztah nebo pracovní kolektiv, buďte otevření. Podělte se o své postřehy a navrhněte konstruktivní alternativu.
Je velmi důležité si uvědomit, že lidé, kteří jsou pasivně agresivní, se vám nemusí záměrně snažit ublížit. Jejich reakce mohou být jednoduše odůvodněny strachem nebo nedostatkem komunikačních dovedností. Je proto vždy důležité jednat v dobré vůli a nepředpokládat ihned nutně to nejhorší.
Jak se vyhnout vlastní pasivní agresivitě:
1) Pamatujte, že cokoliv, čemu se vyhýbáte, se pravděpodobně zhorší s pasivně-agresivními reakcemi, a přinese nepříjemné důsledky.
2) Pokud vás partner, přítel nebo člen rodiny upozorní na to, že jste pasivně agresivní, požádejte o zpětnou vazbu. Jedině tak se dozvíte, jak byste mohli efektivněji komunikovat.
3) Nejlepší zbraní v boji s pasivní agresivitou je asertivní komunikace. Ta může podle psychologů pomoci lépe zvládat stres, zvýšit sebevědomí a také nastolit vzájemný respekt mezi partnery či kolegy. Zanalyzujte své pocitya následně upřímně reagujte na daný problém s respektem k osobě na opačném konci.
4) Nestyďte se zajít za poradcem. Pokud nejste schopni sami identifikovat své podvědomé pasivně agresivní chování, které vám vaše okolí vyčítá, nebo jste si ho naopak vědomi, ale dělá vám problém jej změnit, obraťte se na profesionála. Ten vám může pomoci pochopit, proč komunikujete tímto způsobem, a pracovat s vámi na tom, abyste byli asertivnější, což se nepochybně pozitivně odrazí na vašich pracovních i osobních vztazích.
