Hornaté ostrovy s vrcholky v zajetí bujné zeleně, ale také rovinaté ostrovy nebo korálové atoly, které skrývají laguny pohádkových barev.... To všechno jsou ostrovy Francouzské Polynésie. Přírodně neuvěřitelně pestré území uprostřed Tichého oceánu se rozkládá na ploše srovnatelné s celou Evropou a čítá na 130 ostrovů. Největším a nejznámějším je Tahiti, na němž leží i hlavní město celého soustroví – Papeete.
Všechny ostrovy jsou stejného původu: sopečného nebo korálového. Jsou staré milion až tři miliony let. A právě rozdílné stáří ostrovů a ostrůvků dělá z Polynésie tak pestrou lokalitu. Hory zvedající se z mořského dna bývají obklopeny korálovým bariérovým útesem. Někde už kamenný masiv podlehl erozi a zůstal jen útes vystupující pár metrů nad hladinu... Tato krása Polynésie je ovšem pomíjivá, jednou ji celou pohltí moře. Dobrá zpráva je, že to bude trvat další miliony let.
Ia orana, maeva!
Ostrovy Francouzské Polynésie společně s Novým Zélandem osídlili Evropané jako poslední území na světě. Na Tahiti se jako první vylodil v roce 1767 Angličan Samuel Wallis, ostrovy však proslavil především francouzský mořeplavec Louis Antoine de Bougainville. Na Tahiti se zastavil roku 1768 a Evropanům je pak barvitě vylíčil jako ráj na zemi. Jeho námořníci v šíření legend nijak nezaostávali. Není divu – po týdnech strádání na moři dorazili k zemi oplývající lahodnými plody a ženami, jaké ze své puritánské Evropy neznali. Polynésanky považovaly nahotu, sex a erotiku za zcela přirozenou věc, za potěšení, které zpříjemňuje život stejně jako dobré jídlo a nestojí za dlouhé řeči a mimořádnou pozornost. Konec této milé nevázanosti domorodců učinili až křesťanští misionáři. Legenda přesto přetrvala staletí.
I dnes vás čeká na Tahiti nádherné přivítání, jaké nezažijete nikde na světě: na kytary a ukulele zahrají tradičně odění hudebníci, lepé Tahiťanky vám popřejí „Ia orana, maeva“ (Dobrý den, vítejte) a ověsí vás bílými kvítky tiaré (tahitská gardénie). Věnec z této národní květiny musí podle dávného zvyku dostat každý host.
Aby však nedošlo k mýlce – Polynésané ani před příchodem prvních objevitelů nebyli tak nevinní, jak se námořníkům zdálo. Domorodci mezi sebou udržovali extrémně přísnou hierarchii, při náboženských rituálech nechyběly lidské oběti a neznámý nebyl ani kanibalismus.
Rajčata, chlebovník i papája
O původu Polynésanů se dlouho vedly spory, nakonec mezi vědci převládl názor, že domorodci doputovali na ostrovy z jihovýchodní Asie. Na svých kanoích (pirogách) dokázali převézt do nové domoviny také spoustu plodin, které v Polynésii zdomácněly: třeba chlebovník, kokosové palmy nebo cukrovou třtinu. Polynéská kuchyně tyto suroviny často využívá společně s jinými tropickými plodinami, například s rýží a rajčaty. Velmi oblíbeným jídlem je například pečená papája. Moře nabízí další dobroty: nejvyhledávanější rybou je tady tuňák a také různé druhy makrel. Z živočichů žijících v lagunách jsou oceňováni především humr, mořský ježek, okoun či parma. Na ostrovech je však možné ochutnat také hovězí maso a drůbež nebo sele pečené v tradiční podzemní peci ahimaa.
Při návštěvě Polynésie byste neměli opominout její zajímavou historii. Navštivte muzeum Tahiti a jeho ostrovů. Je vzdáleno pouze 15 kilometrů od hlavního města Papeete a nabízí jednu z nejlepších sbírek celého Tichomoří.
Ve vesničce Papeari najdete zase muzeum malíře Paula Gaugina, který ve Francouzské Polynésii strávil posledních dvanáct let života a velmi ji také proslavil.Ovšem světovým unikátem přímo v hlavním městě Tahiti, v Papeete, je muzeum perel. V něm vám odhalíte tajemství proslulých polynéských černých perel a také si je můžete koupit.
Co je ještě Francouzská Polynésie? Bezesporu nejkrásnější místo na zemi pro romantické procházky. Ty si můžete zpestřit samozřejmě koupáním, potápěním, jízdou na člunech, vodních lyžích nebo třeba i létáním na padáku. Spousta obchodníků také nabízí výlety na další ostrůvky.
Jak do ráje
Francouzská Polynésie patří k nejdražším destinacím světa. Evropanům ji bohužel prodražuje také značná vzdálenost. Letenka proto stojí (podle data odletu) zhruba 30 000–50 000 Kč. Když už se ale na ostrovy dostanete, můžete tam ušetřit. Zkušení cestovatelé radí pohybovat se veřejnou dopravou, nakupovat v supermarketech a večeřet v roulottes – pojízdných venkovních jídelničkách.A ať už máte hlouběji do kapsy, nebo ne, Polynésie poskytuje každému hostu rajské zážitky.
Všechny ostrovy jsou stejného původu: sopečného nebo korálového. Jsou staré milion až tři miliony let. A právě rozdílné stáří ostrovů a ostrůvků dělá z Polynésie tak pestrou lokalitu. Hory zvedající se z mořského dna bývají obklopeny korálovým bariérovým útesem. Někde už kamenný masiv podlehl erozi a zůstal jen útes vystupující pár metrů nad hladinu... Tato krása Polynésie je ovšem pomíjivá, jednou ji celou pohltí moře. Dobrá zpráva je, že to bude trvat další miliony let.
Ia orana, maeva!
Ostrovy Francouzské Polynésie společně s Novým Zélandem osídlili Evropané jako poslední území na světě. Na Tahiti se jako první vylodil v roce 1767 Angličan Samuel Wallis, ostrovy však proslavil především francouzský mořeplavec Louis Antoine de Bougainville. Na Tahiti se zastavil roku 1768 a Evropanům je pak barvitě vylíčil jako ráj na zemi. Jeho námořníci v šíření legend nijak nezaostávali. Není divu – po týdnech strádání na moři dorazili k zemi oplývající lahodnými plody a ženami, jaké ze své puritánské Evropy neznali. Polynésanky považovaly nahotu, sex a erotiku za zcela přirozenou věc, za potěšení, které zpříjemňuje život stejně jako dobré jídlo a nestojí za dlouhé řeči a mimořádnou pozornost. Konec této milé nevázanosti domorodců učinili až křesťanští misionáři. Legenda přesto přetrvala staletí.
I dnes vás čeká na Tahiti nádherné přivítání, jaké nezažijete nikde na světě: na kytary a ukulele zahrají tradičně odění hudebníci, lepé Tahiťanky vám popřejí „Ia orana, maeva“ (Dobrý den, vítejte) a ověsí vás bílými kvítky tiaré (tahitská gardénie). Věnec z této národní květiny musí podle dávného zvyku dostat každý host.
Aby však nedošlo k mýlce – Polynésané ani před příchodem prvních objevitelů nebyli tak nevinní, jak se námořníkům zdálo. Domorodci mezi sebou udržovali extrémně přísnou hierarchii, při náboženských rituálech nechyběly lidské oběti a neznámý nebyl ani kanibalismus.
Rajčata, chlebovník i papája
O původu Polynésanů se dlouho vedly spory, nakonec mezi vědci převládl názor, že domorodci doputovali na ostrovy z jihovýchodní Asie. Na svých kanoích (pirogách) dokázali převézt do nové domoviny také spoustu plodin, které v Polynésii zdomácněly: třeba chlebovník, kokosové palmy nebo cukrovou třtinu. Polynéská kuchyně tyto suroviny často využívá společně s jinými tropickými plodinami, například s rýží a rajčaty. Velmi oblíbeným jídlem je například pečená papája. Moře nabízí další dobroty: nejvyhledávanější rybou je tady tuňák a také různé druhy makrel. Z živočichů žijících v lagunách jsou oceňováni především humr, mořský ježek, okoun či parma. Na ostrovech je však možné ochutnat také hovězí maso a drůbež nebo sele pečené v tradiční podzemní peci ahimaa.
Při návštěvě Polynésie byste neměli opominout její zajímavou historii. Navštivte muzeum Tahiti a jeho ostrovů. Je vzdáleno pouze 15 kilometrů od hlavního města Papeete a nabízí jednu z nejlepších sbírek celého Tichomoří.
Ve vesničce Papeari najdete zase muzeum malíře Paula Gaugina, který ve Francouzské Polynésii strávil posledních dvanáct let života a velmi ji také proslavil.Ovšem světovým unikátem přímo v hlavním městě Tahiti, v Papeete, je muzeum perel. V něm vám odhalíte tajemství proslulých polynéských černých perel a také si je můžete koupit.
Co je ještě Francouzská Polynésie? Bezesporu nejkrásnější místo na zemi pro romantické procházky. Ty si můžete zpestřit samozřejmě koupáním, potápěním, jízdou na člunech, vodních lyžích nebo třeba i létáním na padáku. Spousta obchodníků také nabízí výlety na další ostrůvky.
Jak do ráje
Francouzská Polynésie patří k nejdražším destinacím světa. Evropanům ji bohužel prodražuje také značná vzdálenost. Letenka proto stojí (podle data odletu) zhruba 30 000–50 000 Kč. Když už se ale na ostrovy dostanete, můžete tam ušetřit. Zkušení cestovatelé radí pohybovat se veřejnou dopravou, nakupovat v supermarketech a večeřet v roulottes – pojízdných venkovních jídelničkách.A ať už máte hlouběji do kapsy, nebo ne, Polynésie poskytuje každému hostu rajské zážitky.
