Barbora Lepší vystudovala ateliér Malby Vladimíra Skrepla na pražské Akademii výtvarného umění. Ve své tvorbě se však nevěnuje pouze malbě, je jí vlastní také kresba. Její obrazy o diváckou pozornost bojují svými výraznými barvami, organickými tvary, ale také emocemi, kterými jsou skrz na skrz prostoupeny. V abstraktních tvarech, jenž Barbora vytváří, je skryto něco povědomého, ale blíže nespecifikovatelného. Možná proto je tvorba této mladé umělkyně tolik přitažlivá.
Barbora ráda nechává konkrétní detaily o jejích dílech skryté. Dává tak prostor divákovi pro vlastní interpretaci a tím ho možná pomyslně zve k spoluvytváření jejího umění. Barbory tvorba dokáže mluvit sama o sobě a dlouhé interpretační texty by jí naopak mohly ublížit. Proto i náš rozhovor je telegrafičtějšího rázu. Umělkyně, kterou vám dnes představujeme, nám poodkryla část své umělecké duše, prozkoumání hlubin její tvorby je již na každém z vás.
Vstupte s námi pomyslného online ateliéru Barbory Lepší a seznamte se s jedinečnou umělkyní, která vám svými barevnými díly jistě rozzáří den.
Co je pro tebe v umění důležité? V tvém umění, ale i v umění obecně.
Pracuji se svou imaginací od základu, není tam nic přednastavené, žádné parametry neexistují. Opravdu nejdůležitější je pro mne to, pokud mě umění nutí se dívat.
Jak poznáš, že je obraz hotový?
Zajímá mne napětí mezi jednotlivými elementy. Pokud mne obraz stále něčím překvapuje a zároveň souzním s tím co se tam odehrává, už nemám potřebu dále zasahovat.
V tvých dílech můžeme vidět hodně organických motivů. Je to záměr?
To co mne primárně zajímá je materiál, hmota, barva, pohyb a kompozice. Zároveň stále hledám, jak vhodně svou tvorbu označovat a verbalizovat. Nejde mi primárně o organické motivy ani tělo, ale spíš o zachycení reálného pocitu, což je sice abstraktní pojem, momentálně s ním teď ale nejvíce souzním.
Jakou roli ve tvé tvorbě hrají emoce?
Malba mi přijde zajímavá ve své transparentnosti, je to o propisování sebe jako média do obrazu.
Jelikož se věnuješ jak malbě, tak kresbě – jak vnímáš barvy a jak moc jsou pro tebe podstatné?
Důležitost barev v mé práci jsem začala silněji vnímat až v Athénách. Barvy tu ještě znásobují intenzitu samotného místa. Snažím se stejnou intenzitu co tu cítím, dostat do své práce právě skrze barvy a jejich kombinace.
Střídavě žiješ a tvoříš v Athénách. Jak ses tam dostala a pracuje se ti tam lépe než v Praze?
Do Athén jsem odjela po ukončení studia na AVU v rámci programu Erasmus na pracovní stáž k umělkyni Lito Kattou a zůstala jsem tam žít. Navázala jsem tam důležitá přátelství a získala klid a sebevědomí, výrazně to ovlivnilo moji tvorbu. Mám k tomuto místu velmi silný vztah a i přesto, že se od nového roku stěhuji do Berlína, do Athén se budu co nejčastěji vracet. Do Čech jezdím průběžně. Většinou cestuji mezi Prahou a Litoměřicemi odkud původně pocházím a kde žije má rodina. V Praze jsem strávila skoro celý studijní život, což mi prozatím stačilo, zatím jsem nenašla důvod tu dlouhodobě zůstávat.
Co je ti největší inspirací?
Moji přátelé a rodina.
Některé umělkyně mají vysledováno, že si jejich obrazy kupuje nebo jejich umění oslovuje velmi podobný typ lidí. Jak tohle vnímáš ty?
Preferuji diverzitu ve všech aspektech života, to se asi pak projevuje v tom, jaké lidi k sobě přitahuji, většinou je to velmi různorodé.
Nedávno jsi měla sólo výstavu v galerii Berlinskej Model, kterou kurátoroval David Krňanský. Plánuješ v blízké době nějakou další akci?
Právě jsme připravili výstavu společně s umělci Sofií Tobiášovou, Adamem Vítem a Matoušem Kašparem do POP-UP galerie AVU, která začala 20. řijna 2022, kurátorem je Marek Meduna. 2. listopadu by se měla uskutečnit skupinová výstava v novém prostoru u Havelského trhu, kterou kurátoruje a připravuje Romana Drdová. Příští rok v červnu by se měla uskutečnit skupinová výstava v Athénách v galerii Keiv, kterou připravujeme s Davidem Krňanským a Konstantinosem Lianosem. A společně s Davidem Krňanským a Ester Paráskovou bychom se chtěli prezentovat jako Studio90 na veletrhu současného umění NADA v Miami.
Zdroj: Autorský článek
