Miková - malá vesnička na východě Slovenska dlouho fungovala stranou pozornosti světa. Od Warholovy smrti v roce 1987 se však ujala své role poutního místa pro umělcovy fanoušky, kteří sem nepřestávají proudit. To právě odtud pochází Warholova rodina. Když do tehdejšího Československa zahraniční reportéři přijeli poprvé, aby pátrali po umělcových kořenech, příbuzní Warhola zůstali v úžasu. „Myslela jsem, že maluje pokoje,” uvedla umělcova sestřenice Julia Varcholova redaktorům The New York Times.
Andy Warhol rád ve společnosti bavil faktem, že nemá domova - právoplatného rodiště. „Pocházím odnikud,” znělo často z jeho úst. Jenže jeho tvorba jej do velké míry prozrazovala. Jeho rané kresby odkazující ke glorifikaci konzumní kultury v sobě měly kouzlo folklorních maleb z dřevěných zdí roubenek rozsetých v úpatí Tater. Inspiraci k tuží kreslených prasat s nádivkou či vysokých dámských bot prý bral mladý Andy z pohlednic z Československa, které jeho matka ukrývala v cestovním kufru. „Když chcete uspět v Americe, nemusíte být dobrý, ale jiný,” uvádí dál v textu The New York Times Varcholova. Nahlíží tak na dílo svého bratrance zřejmě tou nejvhodnější optikou. Andy Warhol nechtěl být jen dobrý, chtěl šokovat. A to se mu dařilo i díky jeho jinakosti. Aniž by to ve svém příběhu přiznával s hrdostí - jinakost mu zajišťoval právě i jeho původ.
V New Yorku žil umělec dlouhá léta s matkou. Ta věrná řeckokatolickému vyznání injektovala víru do každodenní rutiny. Z pamětí herečky Edie Sedgwick se dochovaly vzpomínky ze společných večeří s Warholovou matkou, která svého syna vždy nutila k modlitbě před jídlem. Náboženství bylo tedy dalším důležitým motivem, který si Andy ze svého východoslovenského původu nesl po celý život. Ač se v jeho pověstné Silver Factory odehrávaly kdejaké kontroverzi vyvolávající věci, Andy svým způsobem zůstával stranou. Byl jako střed hurikánu, v němž je i při těch nejsilnějších bouří klid. Do postele uléhal prý jen s křížem v nočním stolku. A jeho silná víra jej navedla na motivy ikon (notoricky známých v provedení s Marilyn Monroe), které v hvězdném přepracování stále připomínaly ony řeckokatolické obrazy.
Warholovo „nowhere” tak ve skutečnosti definovalo kým byl. Geniálně vychýlený, standardům se vymykající... Hnutí pop-art a potřebám konzumního umění rozuměl proto, že chápal, co je to chudoba a prostý život a to z vyprávění své matky, která se nikdy pořádně nenaučila anglicky a s níž Andy až do jejího skonu mluvil lámánou slovenštinou.
Muzeum Andy Warhola v Medzilaborcích, městu, které přiléhá one vesničce Miková vzniklo v roce 1991. V Evropě se jedná o nejširší sbírku děl Andy Warhola. Nikde jinde by být ani nemohla. Kdyby Andy v New Yorku stále nepoměřoval souvislosti svýma prostýma slovanskýma očima, ono kouzlo by možná vyprchalo. Tomuhle kusu krajiny, zdejším zvykům i mentalitě totiž ve finále vděčí Andy Warhol za svůj úspěch. Za přerod z průměrného komerčního grafika na avantgardní uměleckou hvězdu.
