První den v dubnu je vnímán jako den pro legraci, smích a napálení ostatních. Nastává otázka, proč? Vážně musíme zkoušet něčí postřeh? Copak vám činí takové potěšení udělat si z někoho legraci pastou na klice, falešným těhotenstvím nebo jen mylnou informací o tom, že jste dostali v práci padáka? Posouzení necháme na každém z vás, my se ale nestydíme za tým #antiapril. My 1. duben neřešíme, neuznáváme a víme naprosto přesně, proč s tím začínat ani nechceme. Zde jsou důvody:
Nachytat se na vymyšlenou lež opravdu není vítězství toho, kdo ji vymyslel.
„Napálit“ někoho neznamená nachytat jej a vysmát se mu.
Ne, není vtipné si z někoho dělat v dnešní době srandu. Pokud chcete přijít na jiné myšlenky, pusťte si komedii nebo si udělejte legraci sami ze sebe.
Proč právě 1. dubna? Copak si neumíme udělat legraci i v jiný den?
Většinou je venku vyloženě hnusně. Ale to nám teď vlastně může být stejně jedno.
Věřit se v tento den nedá ani médiím, které chrlí jeden „vtípek“ za druhým.
Stejnojmenná italská komedie taky nestojí za řeč. (59 % na ČSFD)
Bylo to otravné v první třídě a bude to otravné navždy.
Je to jako byste vkročili do nového měsíce levou nohou.
Tyto důvody ztrácejí na důvěryhodnosti, protože je apríl.
