Ženy a transformace

Je pozoruhodné, kolik lží a polopravd se hluboce zakořenilo v našem společném povědomí. Eva prý byla vyrobena z Adamova žebra, jenže ono původní slovo, které bylo přeloženo jako žebro, znamenalo podstatu. Navíc o první ženě – Lilith – se dosud převážně taktně mlčí. Nebo slovo indián. Údajně vzniklo tak, že Kolumbus měl za to, že doplul do Indie. Proč tedy tamějším obyvatelům neříkal Indové? Navíc už v té době existovaly mapy zobrazující americký kontinent a Kolumbus jistě nebyl na hlavu padlý, takže asi věděl, kam vlastně doplul. Pravda je taková, že mořeplavci byli prostě natolik ohromeni harmonií, přirozeností, radostí a láskou, se kterými se setkali u domorodců, že je začali označovat termínem in Deos – ti, kteří žijí v Bohu.

Jak tedy vlastně žili indiáni a jaké vztahy u nich panovaly mezi muži a ženami? Zapomeňme na nějaký matriarchát, nebo snad patriarchát. Muži a ženy v tomto přirozeném společenství prostě harmonickykooperovali a doplňovali se. Všichni se vzájemně považovali za příbuzné. Muži v sobě nepotlačovali citovost a ženy v klidu rozvíjely svůj vrozený smysl pro řád. Neznali tyranii anonymity, uměli být spolu a nebáli se samoty. Neměli problémy s hlídáním dětí. Nepotřebovali školky, nemocnice ani domovy důchodců. Byli hluboce vzdělaní, ovšem nikoli teoreticky jako my, nýbrž zcela prakticky. Jejich společenství bylo velmi liberální a odlišnost neznamenala nějaké stigma. Každý z nich byl akceptovántakový, jaký byl. Bez potupných a omezujících podmínek. Nepřítel byl hoden úcty a bylo třeba s ním změřit sílu, nikoli jej zabít nebo zotročit.
Mluvím samozřejmě o době před setkáním s milujícími křesťany.

Věděli, že pro společné soužití je nezbytné sebeovládání, takže se vzájemně nezavalovali svou infantilitou. Byli to důstojní a hrdí lidé, ze kterých ještě i dnes často vyzařuje přirozená vznešenost.
V knize Jean Liedloffové – Koncept kontinua – je uveden zajímavý příklad. Liedloffová působila jako lékařka u kmene jihoamerických indiánů. Jednou potřebovala vytrhnout zub jednomu mladému muži. Ten měl při tom položenou hlavu v klíně své ženy a po celou dobu hlasitě křičel bolestí. Všichni příslušníci kmene celou operaci se zájmem pozorovali. Když byl zub konečně vytržen, muž se utišil, vstal a v klidu se věnoval další činnosti. Nikdo neprojevil sebemenší posměch nebo pocit nějaké nepatřičnosti.

Tito lidé, kterým říkáme primitivové, za sebou navíc nenechali žádnécivilizační exkrementy v podobě dálnic, elektráren nebo obřích skládek. Jejich přizpůsobenost přírodním podmínkám byla dokonalá, a přitom velmi prostá. Nenapadlo by je označovat Matku Zemi jako Životní prostředí a zřídit jakési pomatené ministerstvo, které má o toto ‚Prostředí‘ pečovat. Pečovali o svou Matku s naprostou samozřejmostí. Nepotřebovali občanské průkazy ani peníze. V duchovním smyslu létali na vnitřních křídlech své imaginace celým vesmírem, takže neměli proč závidět ptactvu nebeskému a sestrojovat umělá létadla.

Ještě před nějakými deseti tisíci lety jsme takhle svobodně žili i u nás v Evropě. Proč jsme takový život vlastně opustili a nechali jsme si vnutit nadvládu Velkého bratra, kterého jsme navíc sami stvořili svou nepozorností?
Ale žádný strach. Když je nouze nejvyšší, bývá pomoc nejbližší. Jeden kamarád mne nedávno upozornil na zajímavý jev. Dvě třetiny dětí na planetě žijí v rozvedených rodinách a jejich rodiče si obvykle nacházejí nové patrnery, kteří mívají také nějaké děti. A jelikož děti putují střídavě tam a sem, mají de facto vyšší počet sourozenců, nejmíň čtyři rodiče a osm prarodičů, kdovíkolik strýců a tet. Tak se tedy spolu se svými dětmi dostáváme do situace, která byla pro indiánské společenství zcela přirozená. Teď už jen stačí zapomenout na konfrontace a posuzování a začít spolu harmonicky kooperovat.

Jak mi nedávno řekla jedna bývalá studentka: „Vše, co nám život dává, jsou dary. Nikoli polodary.“ Jestliže však hodláme tyto dary nějak lustrovat a kádrovat, činíme z nich polodary.
Mimochodem víte, jak indiáni říkají bílému člověku? Mladší bratr, který zešílel…

Pjér la Šé'z, hlubinný psycholog, muzikant, divadelník a spisovatel. Sympatizuje s návratem k přírodě.

Časopis ELLE

Prosincové vydání ELLE 12/24