Hádky? To neznáme
I když existují páry, které přísahají, že se nikdy nehádají, nemusí to být nutně něco, co bychom jim měli závidět. Hádky nemusí být pouze tím, co náš vztah ničí. Pokud během nich dokážeme upustit nastřádanou páru a ještě rozseknout trable, které nás trápí, s budoucím příslibem nápravy, mohou nám naopak prokázat dobrou službu. Ty páry, které se nehádají, si své napětí zkrátka jen přenesou jinam – na ostatní členy rodiny, do práce, za volant auta. Jejich frustrace se hromadí a problém se sám nevyřeší. V tomto případě se dá uznat, že je lepší se konstruktivně pohádat než neefektivně zachovávat dekorum a iluzi dokonalého vztahu.
Ztlumte emoce
A jak ze zbytečné hádky udělat tu přínosnou? Zbytečné hádky jsou pouze emoční. Bývají jednostranné a hlavní roli v nich hraje naše naštvání, žárlivost a nespokojenost. Nechceme jimi nic vyřešit, chceme to dát partnerovi prostě jenom „sežrat“. Obviňujeme ho z nějakého chování, hodnotíme, jak vypadá nebo že podle nás odvádí doma málo práce. Logicky následují pouze dvě možná reakce – partner pozná, že chceme prudit, zvedne se a odejde. Nebo se urazí, naštve a začne po nás střílet stejnou municí výčitek a urážek. Tyto druhy hádek pouze otravují ovzduší a nahlodávají stabilitu našeho vztahu.
Kam tím míříte?
Hádky, jejichž pomocí chceme vyřešit něco, co se nám nelíbí a trápí nás, už mají potenciál něco zlepšit. V jejich případě je dobré si vytyčit cíl, kterého chceme dosáhnout a záchytné body, díky nimž k němu dojdeme. Během takové diskuze by mělo určitě zaznít: Co nás trápí a jak se kvůli tomu cítíme. Zeptat se partnera, proč to dělá. A navrhnout mu, jak by to mohlo vypadat do budoucna. Konkrétně třeba: Nelíbí se mi, že jsi každý večer pryč. Vím, že máš svoje koníčky a přátele, ale já si připadám osaměle a že tě nezajímám. Proč nechceš trávit čas i se mnou? Co ti vadí? Co kdybys to omezil na dva večery v týdnu a jeden večer věnoval nějaké společné aktivitě se mnou? V lepším případě partnera překvapíte, protože možná vůbec netuší, že se dopouští něčeho, co se vás dotýká a rád to změní. V horším případě si vyslechnete i nepříjemné protiargumenty, ale stále budete v lepší situaci, než předtím – do bolavého místa se řízlo a teď je prostor pro jeho vyčištění a uzdravení. Pokud najdete společnou řeč a vy zaznamenáte v partnerově chování změnu, nepřecházejte to mlčky. Dejte mu zpětnou vazbu a řekněte mu, že to vidíte a vážíte si toho. Bude to pro něj ocenění jeho snahy a impulz, aby vytrval.
Kdy a kde se ne/hádat?
To je snadné. Nikdy ne před dětmi a svými rodiči. Obě generace jsou s námi extrémně emočně propojené a naše hádky špatně nesou. Neřeší, co je předmětem hádky, ani kdo je v právu. Odnáší si z toho pouze trauma, smutek a zmatek v hlavě. Snažte se proto hádat pouze ve dvou, nebo – pokud to nepůjde jinak – před jinými svědky, než je vaše nejbližší rodina.
Nikdy ne večer. Je dokázáno, že večer vše prožíváme hůře. S většími obtížemi korigujeme své emoce a všechno si více bereme. To, co se nám večer zdá příšerné a hrnou se nám z toho slzy do očí, ráno často vnímáme jako pouhou banalitu. Ne nadarmo se říká, že je ráno moudřejší večera. Kromě toho se vám po žádné hádce nebude dobře spát. Vybičovaný adrenalin a vyslechnuté nepříjemnosti vám znemožní pokojně usnout na mnoho hodit, ne-li do rána.
Nikdy ne tam, kde rádi odpočíváte a chcete mít pohodu, takže ani v obýváku nebo v ložnici. Při hádce vzniká negativní energie, která ještě dlouho v místě rezonuje. Místa, na kterých chceme zažívat příjemné věci a relaxovat, bychom proto neměli hádkami zamořovat.
Diskuze během společné procházky nebo v restauraci nad sklenkou vína nás bude přirozeně nutit ke kultivovanějšímu projevu a dost pravděpodobně nedojde na bezhlavé hádání se.
Nadávky a urážky
Vyhrocené emoce umějí způsobit zatmění, po kterém začneme z úst vypouštět nadávky, vulgarismy a urážky. Nám se díky nim sice na velmi krátkou dobu uleví, ale partnerovi budou rezonovat v hlavě ještě dlouho poté. Konflikt díky nim vyeskaluje, ale řešení nepřinesou žádné – naopak. Po použití a vyslechnutí nadávek se naše vyjednávací ochota zcela zablokuje a pokračujeme dál s jediným cílem – zasáhnout partnera stejně bolavě, jako on před chvílí nás a všechno mu oplatit. Hádka, která měla potenciál něco vyřešit, se okamžitě stává zbytečnou, zraňující a nikam nevedoucí. Proto než začnete střílet ostrými náboji, zkuste se kousnout do jazyka a rozmyslet si, jestli, jestli to stojí za to.
Umění omluvy
Neposlední důležitá věc je umět se omluvit. Uznat, že jsme něco přehnali, řekli to, co jsme neměli nebo použili podpásový argument. Nikdy nedělejte, že se nic nestalo, pokud vidíte, že jste řekli něco, co řečeno být nemuselo a co se partnera dotklo. Ani během hádky není dovoleno beztrestně říkat všechno. A pokud se stane, nenechávejte to vyšumět s nadějí, že na to partner stejně brzo zapomene. Možná, že ano, ale také je možné, že mu to bude v hlavě rezonovat ještě dlouho a bude přemýšlet, jestli si tohle o něm opravdu myslíte. Říct promiň, to jsem nechtěl a zbytečně jsem to přehnal, je jedno z největších hrdinství, které můžete během konfliktu projevit.
Zdroj: Everydayhealth.com, theguardian.com
