Je mi třicet. Což znamená, že první rande jsem zažila ještě v devadesátých letech. Naše kroky mířily do kina Blaník na Václavském náměstí. Dávali Statečné srdce. Nepamatuji si nic víc, než že na plátně zuřil svalnatý Mel Gibson a mně i JEMU se strašně potily dlaně. To jsme zjistili vzápětí, když jsme se nesměle chytili za ruce. Při doprovázení na metro následoval nesmělý polibek. Psal se rok 1995. Dodneška si pamatuji tu nervozitu, která mi svírala vnitřnosti. Dnes z první schůzky nemám osypky ani žaludeční neurózy, ale rande si užívám. Zatímco si v koupelně přetírám rty nejzářivější rudou, hlavou se mi honí nejrůznější scénáře, které barvitě popisují, co všechno by se mohlo stát. Tak třeba: po hodině konverzace mi řekne, že beze mě nemůže žít, a požádá mě o ruku (já naoko váhám, pak ‚znenadání‘ souhlasím), zabije mě a pak mě znásilní (fuj!), bude mít špinavé nehty (a mně se udělá špatně), bude masochista a bude ode mě chtít ponižovat (po půl hodině mě to přestane bavit). Pravdou však je, že se obvykle držím zpátky. Čekám, co dotyčný předvede.
V tu chvíli jsem jako předseda maturitní komise, který na konci zkoušky z dospělosti udělí příslušnou známku. Když adept dostane výbornou nebo chvalitebnou, schůzka se bude opakovat. Od trojky nahoru mažu jeho číslo. Pokud se vše bude pozitivně vyvíjet, možná mu po čase něco dovolím. Třeba dát mi pusu. Jak mě poučili moji mladší kamarádi, dnešní dvacátníci mají úplně jiné metody. Zatímco já se po několika schůzkách dopracuji do postele, oni v ní začínají. Proboha proč? Díky tomu, že žijí převážně na sociálních sítích, vědí o sobě téměř všechno. Znají svoje každodenní rituály, kamarády, kapely i seriály, které momentálně zbožňují. Vědí, co měli jejich virtuální přátelé k snídani, co (ne)snáší jejich matka i jaká je jejich nejoblíbenější sexuální poloha. „Se sociálními sítěmi přišlo i dramatické rozšíření možností vzájemné komunikace,“ říká psycholog Petr Šmolka. „Z toho pak logicky plynou i změny pro randění. Mnohem rychleji si můžeme navzájem sdělovat informace, včetně těch intimních…“
Celý článek si přečtěte v tištěné ELLE na str. 109.
