Můj přítel je zaměstnaný jako reklamní grafik, a tudíž tráví spoustu večerů v práci. Jsem z toho už zoufalá a samozřejmě se ho snažím přesvědčit, aby svou pracovní dobu zkrátil, líčí svou situaci čtyřiadvacetiletá účetní Denisa. „Jenže kdykoli s tímhle tématem přijdu, Jirka na mě začne zvyšovat hlas a používat argumenty, které jsou úplně k ničemu. Celá anabáze vyvrcholila minulý týden, kdy jsme se zase, snad už posté, kvůli jeho práci pohádali a on po mně hodil nejbližší knížkou. Myslím, že jsme tím překročili určité hranice a dostali jsme se někam, odkud už není návratu. Mrzí mě to, ale přemýšlím, že se s Jirkou rozejdu.“Ať už jste si pořídila domácnost po italsku, nebo se snažíte hádkám vyhýbat obloukem s co největším poloměrem, jen velmi těžko se vám podaří konfrontace zcela vytlačit z partnerského života. A jestliže vám při nich nejde jen o uvolnění nahromaděných emocí, ale také byste se ráda dobrala k nějakému konkrétnímu výsledku, vyplatí se respektovat pět základních pravidel konstruktivní hádky:
1. Nebudeš ječet na bližního svého
„Jakmile jeden z páru zvýší hlas, vede to zákonitě k tomu, že začne křičet i ten druhý,“ objasňuje brněnská psycholožka Marta Loucká. „Je to logické: pokud na vás někdo řve a vy chcete, aby vás slyšel, musíte mít aspoň o stupeň hlasitější projev než on.“ Jenže to v důsledku vede ke skutečně plodnému průběhu hádky – oba neustále přidáváte na intenzitě, asi jako když plynule otáčíte knoflíkem Volume doprava, a ve finále už ani neslyšíte, co na vás partner ječí, protože jste přespříliš zaměstnaná zesilováním vlastního hlasu. „Tohle souvisí s tendencí ukazovat druhému, že nad ním mám navrch. V okamžiku, kdy toho není možné dosáhnout hodnotnými argumenty, začne jeden z partnerů křičet, aby svůj protějšek trumfl alespoň v síle hlasu,“ dodává psycholožka.
Ačkoli se to někdy podobá snaze udržet lavinu holýma rukama, za každou cenu se snažte udržet si normální výšku a pokud možno i tón hlasu. Jistě, je to vyčerpávající. Jenže jenom tak vás nebude partner vnímat jako rozlíceného protivníka, ale jako člověka, s nímž se dá vyjednávat. Stejné pravidlo však samozřejmě platí i pro něj. Nenechte se vmanipulovat do ječícího sprintu. Striktně trvejte na tom, že pokud si s vámi bude povídat tak, že přitom řinčí okenní tabule, odmítáte pokračovat v rozhovoru.
2. Nezavyčítáš
„Vyčítání je školáckou chybou, které se při hádkách s oblibou dopouštějí páry, jež jsou spolu už delší dobu. Mají totiž dostatek materiálu z minulosti, který mohou partnerovi předhazovat. Jenže právě tím, že vytahují na povrch dávno promlčené věci, shazují celou rozpravu na úroveň dětské přetahované ve stylu kdo má lepší paměť a vzpomene si na víc prohřešků toho druhého,“ varuje psycholožka Loucká. Dohadujete se, kam vyrazíte na dovolenou, a vy při té příležitosti nezapomenete omlátit svému drahému o hlavu, že před třemi roky zapomněl na narozeniny vaší babičky (což skvěle ilustruje jeho sobectví)? Proč se raději nepohádáte třeba se zdí vašeho obýváku? To by mělo zhruba stejný efekt. „Jestliže příteli nějakou dřívější příhodu opravdu nedokážete prominout, měla byste zapátrat především sama v sobě, než abyste ho opakovaně trestala,“ radí psycholožka. Vyčítání starých věcí, které s předmětem hádky nijak nesouvisejí, je podpásovkou, kterou byste si měla odpustit. Když totiž pominete fakt, že tím pošlete pod kytičky jakékoli rozumné vyřešení sporu, ztrácíte tím i kredit v očích svého milého.
3. Šetřiti budeš slzami
Slaný vodotrysk je vynikající manipulační metodou, na kterou muži většinou zabírají. Jenže, jenže a ještě jednou jenže – čím víc slz, tím menší mají účinek a tím hlouběji zapadáváte do šuplíku s nelichotivým nápisem Plačky. „Pláč při hádkách patří do stejné kategorie donucovacích prostředků jako třeba hrozby. Dáváme jimi partnerovi najevo, že už jsme v koncích, a snažíme se tak vzbudit soucit. Tahle strategie má ale velmi krátkodobou účinnost. Zvlášť muži jsou totiž na slzy velmi citliví, a pokud se rozpláčete příliš často, začne mít partner dojem, že jím manipulujete. Potom může velmi rychle přejít do protiútoku,“ tvrdí Marta Loucká. Patříte-li k ženám, kterým slzy tryskají jaksi samovolně, a jen málokdy jste schopna ovládnout své emoce, máme pro vás jednoduchý recept: jakmile ucítíte, že vás štípe v nose, nebo jiný z varovných signálů nadcházejícího pláče, soustřeďte se na nějakou část těla. Zkuste třeba zahýbat prsty na nohou, jedním po druhém, zamrkat… Na několik desítek vteřin se odpoutáte od zdroje svých nesnází, a lépe tak ukočírujete své slzné kanálky.
4. Osnova budiž pochválena
Vzpomeňte si na blahoslavené roky, které jste strávila ve školních lavicích, a dělejte si při hádce mentální poznámky. Pomůže vám to držet se jádra věci a směřovat k řešení. „Pod vlivem silných emocí se snáze zaplétáte do vlastních myšlenek a ztrácíte nit. Váš partner vám potom často nemusí ani rozumět,“ upozorňuje Marta Loucká. Když je vám jasné, že dojde ke konfrontaci, ujasněte si nejdřív sama pro sebe, co vás štve, kde vidíte příčinu, proč vás to trápí a kudy podle vás vede cesta ke zlepšení. Muži ocení, když vyměníte zmatené posmrkávání za logickou strukturu, u níž je jasné, odkud kam směřuje. A s tím souvisí fakt, že byste se měla vždycky zaměřit pouze na jediné téma. Iluze, že to vezmete z jedné vody načisto a vyřešíte naráz všechny problémy, které vás soužily v posledních třech letech, je opravdu jen iluzí. Sama dobře víte, že muži nejsou schopni soustředit se na víc věcí najednou (ostatně proto také přestávají mluvit, když si zavazují tkaničky). Když je zahltíte několika problémy, brzy se přestávají orientovat, cítí se ohroženi a mají tendenci řídit se heslem Nejlepší obrana je útok. Pokud se tedy chcete dobrat řešení v co nejkratší době, projednávejte se svým drahým pouze jednu věc a strukturujte si svou řeč maximálně do pěti stručných a srozumitelných bodů. Budete velmi pozitivně překvapena…
5. Učiníš ústupku (alespoň malého)
„V mezilidské komunikaci, a v hádkách speciálně je mimořádně důležitá vyrovnanost sil. Jestliže pořád jenom natahujete ruku a požadujete po partnerovi, aby se vám přizpůsobil, nemůžete se divit, že k tomu nejeví žádnou zvláštní ochotu. Ostatně kdo by chtěl být za otloukánka, který se stále někomu přizpůsobuje?“ říká psycholožka Loucká. Ve vyváženém a zdravě fungujícím vztahu by žádná ze stran nikdy neměla mít delší dobu pocit, že se v jednom kuse podřizuje a je tlačena do kouta. Když při hádce například ustoupíte z části svého požadavku, dáváte najevo, že si své drahé polovičky vážíte – a že vám záleží na tom, abyste společnými silami došli k řešení, které bude přijatelné pro vás oba.
Jakmile spor dospěje do finále, nezapomeňte ještě jednou shrnout, na čem jste se domluvili a jaké z toho pro vás i partnera plynou závazky. Ujasníte si tak, že jste to oba pochopili stejně, a zároveň uděláte za rozepří roztomilou racionální tečku. Aplikace této závěrečné rady je mimořádně vhodná zvlášť v případě, že jste poněkud uklouzla v některém z předchozích pravidel (případně ve všech). Alespoň částečně tak spravíte svou reputaci hysterky… a budete mít poslední slovo.
