Verzí je totiž mnoho. A vše se vším souvisí. Roční doba, nálada, místo, povaha protějšku, kterého toužíte odzbrojit. Existuje tedy jedna univerzální rada či pravidlo, jež by fungovalo na všechny? Kouzlo je v jednoduchosti. Zvolte nadčasový střih šatů. Uvolněte se v barvě. Důmyslný výstřih na zádech, kterého si všimne, když si ladně odejdete přepudrovat nos, neuškodí. Šperky jen drobné. Chcete ho přece oslnit povahou. A boty? Volte zásadně pohodlí. Nejste zvyklá chodit v podpatcích? Na vysoké jehly nemyslete. Dělejte jen to, co je vám přirozené. A rozpusťte si vlasy provoněné parfémem. To je nutnost.
Každá z nás to má ale jinak. Co vytáhneme nervózně ze skříně my v redakci? A jak jste na tom vy? Nějaké tipy?
marti maty: K chlapovi chci trochu ladit. Takže když je to sportovec, vezmu si mikinu. Když si vyrazím s panem kvádro, nasadím šatičky ve stylu padesátých let. Ale ve svém věku už na rande nemám. Spíš bych přemýšlela nad tím, co úžasného si vzít do postele. :-)
Veronika Cvachová: Něco výrazného (aby mě nepřehlédl), jednoduchého (aby mě hned poznal, v komplikovaném to totiž nejsem já) a zásadně pohodlného (abych si to nedělala těžší).
Adéla Pěničková: Mám to složité, protože jsem náladová. Ale vcelku pro mě platí tohle: když je zima – džíny a bílou pánskou košili, promyšleně a velmi nenápadně rozepnutou, tak, jak jen slušné vychování dovolí. :-) A pokud je léto, sáhnu po rovných šatech, které přepásám páskem.
Kateřina Hanáčková: Vzala bych si něco podobného tomu, v čem mě viděl, když mě (celý zjihlý a okouzlený) poprvé oslovil. Aby nehrozilo, že přijde na schůzku a ve vteřině, kdy mě spatří dramaticky jinou, si řekne: „Vždyť tohle jsem si neobjednal!“
