Všude nebo nikde
Nejdříve si připoměňme klíčové pojmy. FOMO neboli Fear Of Missing Out, je vlastně „strach z promeškání“. Obava, že vám utečou vzrušující zážitky, když se nebudete účastnit společenských akcí nebo srazů s přáteli. Zkrátka neodbytný pocit, že někde nemůžete za žádnou cenu chybět. Jeho přesným opakem je FOBI alias Fear Of Being Included (nebo od being invited). Jedná se o strach, že se vás někdo zeptá, jaké máte plány na večer, na víkend nebo vás nedej bože rovnou někam pozve. A vy budete muset horečnatě hledat výmluvy nebo dokonce říct pravdu – že sice nic nemáte, ale že se vám nikam nechce. Poznáváte se v jednom nebo v druhém? Popřípadě postupem času v obojím?
FOMO? Zbytečné
Říká se, že lidé před třicítkou trpí FOMO. Není akce, na které by chtěli chybět, vyráží s přáteli ven po práci, na večírky či víkendové pobyty. Dokonce navštěvují i akce, kde nikoho neznají, protože se prostě jedná o skvělou příležitost, jak si vyrazit a něco zažít. Když zůstanou doma, co kdyby jim něco zásadního uteklo? Ukázková FOMO akce vypadá asi tak, že se hezky obléknete, vyrazíte do města, vedete spoustu nicneříkajících konverzací a začnete na Instagramu sledovat spousty nových lidí, kteří vás nejdéle za týden už vůbec nebaví. Vsadím se, že pokud jste mileniál, za posledních deset let vám výrazně prořídli přátelé na Facebooku. Je to tím, že jste vymazali kontakty, které jste nasbírali během svých FOMO nocí. Zbavili jste se na Facebooku lidí, kteří byli skvělými společníky právě na ten jeden večer a pak už nikdy. Čas a desítky večírků vás naučily, že je někdy lepší strávit večer na gauči a že když nějakou tu akci vynecháte, váš Fear Of Missing Out se ukáže jako naprosto neopodstatněná obava. Zpravidla vám totiž vůbec nic neunikne.
FOBI trpí (nejen) Generace Z
FOBI je novější pojem, což ovšem neznamená, že tu tento fenomén nebyl už odedávna. Pravdou ale je, že v poslední době zesiluje. Je to tím, jak stárnou mileniálové, kteří byli páteřní generací FOMO. A také tím, že Gen Z trpí FOBI bez ohledu na to, že by spíše měli mít FOMO. Lidé, kteří mají FOBI, nejsou ochotni se vzdát svého pohodlí, osobního prostoru a účastnit se společenských akcí. Buď svou účast na nich nepotvrdí vůbec, nebo potvrdí, ale už od začátku vědí, že nepřijdou a mají připravenou důvěryhodnou výmluvu. Pokud dohodnutou akci zruší těsně před začátkem druhá strana, je jejich úleva téměř fyzická. Někteří lidé, kteří trpí FOBI, dokonce mohou pociťovat až úzkost, která ve výjimečných případech může přejít do záchvatu paniky. Nebo nemusí jít ani o fyzickou akci. Úplně stačí, když je někdo zahrne do hromadného chatu na WhatsAppu.
FOBI není pohodlnost
Nepleťte si ale FOBI s obyčejnou pohodlností a neochotou se účastnit společenského dění. To, že vás obtěžuje dostávat zprávy ve skupinovém chatu a odpovídat na ně, vybírat budget-friendly ubytování na prodloužený víkend pro celou skupinu vašich přátel nebo se podílet na organizaci překvapení pro nevěstu a ženicha nebo oslavence na jeho třicetiny, z vás ještě nedělá oběť FOBI. Vzpomeňte si na pandemické měsíce. Jak jste žili před nimi? A jak během nich a poté? Chyběl vám sociální kontakt a připadali jste si jako zvíře chycené v kleci? Být asociální je příjemné ve chvíli, kdy máte volbu. Pokud máte možnost se zapojit, ale nechcete. V okamžiku, kdy vám přestanou lidé psát a zvát vás, abyste se stali součástí jejich programu, bývá pozdě. Teprve pak si můžete uvědomit, že udělat si čas od času full glam make-up a v šatech nasednout do taxíku vstříc zábavě vlastně není zase až taková otrava. FOBI totiž může být přímou cestou k osamělosti. Radost ze společenského života nemusí být všudypřítomná, ale až na výjimky nejsme stvořeni k životu v úplném osamění.
Zdroj: Graziadaily.co.uk, Reddit.com
