Dnes a denně slýcháme od instagramových guru, pseudo-koučů a odborníků, že musíme pít alespoň tři, čtyři nebo dokonce pět litrů vody denně pro krásnou pleť či správné fungování ledvin. Ruku v ruce s tím jde i mýtus „hlad je převlečená žízeň”, který je také starý jako lidstvo samo. Avšak nadměrná hydratace je stejně tak nebezpečná jako dehydratace, a pokud se do pití musíte nutit – může se jednat o špatný signál.
Voda je život. Tvoří přibližně dvě třetiny naší tělesné hmotnosti, přenáší živiny a vyplavuje odpadní látky z našeho těla, reguluje tělesnou teplotu nebo působí jako mazivo a tlumič nárazů v našich kloubech. Denně ji ztrácíme pocením i dýcháním, a proto je potřeba ji neustále doplňovat. Ve zdravém těle je to mozek, který určuje, kdy je tělo dehydratované – vyvolává pocit žízně, čímž nám signalizuje, že je čas doplnit naše zásoby. Společně s tím mozek také uvolňuje hormon, který signalizuje ledvinám, aby šetřily vodou a koncentrovaly moč. Co se ale stane, když to s touto blahodárnou tekutinou naopak přeženeme?
Podle nutriční terapeutky a specialistky na sportovní medicínu Marie Zellner může při nadměrné konzumaci vody dojít k intoxikaci organizmu, kterou může doprovázet chronické onemocnění ledvin či dokonce srdeční selhání. V takových případech dochází až k hospitalizacím, které jsou časté u profesionálních sportovců. „Hyponatremie (nadbytek vody) je stav, kdy hladiny sodíku (soli) v těle nebezpečně rychle klesají,“ řekla Zellner pro ELLE. Velké množství vody totiž snižuje celkovou hladinu solí a elektrolytů v těle, které jsou nezbytné zejména pro fungování svalů.
Podle BBC za posledních deset let zemřelo v Británii nejméně 15 sportovců v důsledku nadměrné hydratace během sportovních akcí. „Nedostatek solí a elektrolytů v těle je intenzivnější, když se potíte, čímž ztrácíte více látek nezbytných pro normální funkci svalů,” doplnila Zellner. Právě proto by sportovci během tréninku měli konzumovat vodu obohacenou o elektrolyty, aby vykompenzovali jejich nadměrnou spotřebu. U obyčejných lidí k hyponatremii dochází velmi vzácně, jelikož v tomto konkrétním případě by podle Zellner měl jedinec vypít alespoň dva až tři litry během patnácti minut.
Podle mnohých specialistů je důležité důvěřovat vlastnímu tělu, které je samo schopno určit, kolik vody potřebuje. Pokud vypijete více, než je vaše tělo za den schopno vstřebat, může se to nepříjemně projevit otoky, nadměrným pocením, bolestmi hlavy, problémy s koncentrací nebo i svalovou křečí. Některé symptomy sice připomínají zároveň i dehydrataci, ale pokud jste již vypili dvě láhve vody a bolest hlavy vás ne a ne pustit, problém bude někde jinde.
V dnešní době stále neexistuje univerzální výpočet pro to, kolik bychom měli denně vypít vody. Podle britské NHS by si člověk měl dopřát zhruba šest až osm sklenic tekutin, ženy o něco více než muži. Do tohoto množství se však započítávají i neslazené nápoje jako čaj nebo káva. Zahrnout do něj můžete i ovocné a zeleninové šťávy – například vodní meloun nebo špenát tvoří zhruba z devadesáti procent pouze voda. Individuální spotřeba však závisí na mnoha faktorech – obecném zdraví, míře aktivity, stravovacích návycích nebo i na podnebí. Je proto velmi důležité naslouchat vlastnímu tělu, které vám vždy samo řekne, zda má žízeň, nebo nemá.
Zdroj: healthline.com, elle.ru, webmed.com
