Pindy z gyndy: lidé se o sex zajímají, ale neradi o něm mluví

Vaše pracovní obory jsou zaměřené na ženy. Z vašich vyprávění ale vypadá, že snad více vtipných pracovních zážitků máte s muži. Je to tak?

Klára: Zážitky s muži jsou spíše takové příběhy ze života. Naše podcasty nejsou jen edukační, ale hlavně se snažíme být zábavné pro naše sledující a posluchače. A z koho jiného si dělat srandu než z chlapů? Oni to mnohdy špatně nesou a vracejí nám to v nenávistných komentářích, ale už jsme si zvykly a nerozhodí nás to.

Kamila: Mě to teda občas ještě rozhodí, ale kritické komentáře zvládám lépe než na začátku našeho podcastování. Vždycky si řeknu, že větné spojení s třemi hrubkami nás nemůže urazit. Co se týče zážitků s muži, není jich během práce tolik jako s ženami, ale jsou o to zábavnější.

Máte více ženských nebo mužských fanoušků?

Kamila: Původně jsme byly přesvědčené, že náš podcast bude určený ženám, ale postupem času se to trochu změnilo. Na YouTube a na Facebooku máme větší množství mužských fanoušků různého věku, kteří se často vyjadřují k našim příspěvkům pozitivně.

Klára: Je to pravda. Instagram, to je pořád spíše komunita žen, která nás sleduje. Ale jsme rády, že tomu propadli i muži, aspoň neumřou blbí. V komentářích nám často zanechávají výborné postřehy, rady a pohledy z jejich strany. Je to fajn. 

Muži vás sledují a poslouchají. Čím si vysvětlujete svůj úspěch u nich?

Kamila: Myslím, že pro muže je náš podcast jakýmsi tajným otevřeným oknem do světa žen. Mohou jím nahlédnout dovnitř bez toho, aniž by byli viděni, a získat odpovědi na otázky, které je zajímají, ale možná se stydí na ně ptát. Nebo nás sledují jen proto, že nemohou uvěřit vlastním očím nebo uším, to je taky možné.

Klára: Souhlasím! A třeba jsme jim sympatické my a hezky se jim na nás kouká, kdo ví.

Lidé se o sexu rádi baví, ale přitom je spousta věcí pro ně tabu nebo se alespoň stydí o nich mluvit. Vnímáte tento rozpor? A uměly byste říct, kterých témat se to týká?

Klára: Lidé o sexu rádi poslouchají příběhy a novinky, ale sami o s něm neradi mluví. Proto podcasty s touto tématikou mají takový úspěch. Co se týká témat, o kterých se stydí mluvit, tak to záleží na věkové skupině. Každá má svá témata, o kterých nerada mluví.

Kamila: Na sociálních sítích je vidět, že sex lidi zajímá, a to velmi! A pod rouškou anonymity jsou mnohem otevřenější. Nejúspěšnější díly a příspěvky jsou ty se sexuální tématikou. Často jsou to i témata, která lidem „brnknou“ na emoční notu a nutí je reagovat, a to jak v případě pozitivním tak v negativním. Například sex při menstruaci, nebo pomoc partnera při vyndávání menstruačních pomůcek. To byly asi nejkomentovanější reels s velmi rozporuplnými názory.

Jsou v mluvení o svém těle a o sexu otevřenější ženy nebo muži?

Kamila: Za mě jsou asi otevřenější muži. Oproti ženám méně řeší své tělesné nedostatky. Ženy se stydí za malá prsa, velký zadek, kila navíc. Stydí se i za vzhled svých intimních partií a pod. Muži jsou v tomhle ohledu asi víc free.

Klára: Souhlasím. Muži nemají takový problém mluvit o sexu a o svém těle. Těžko říct, čím to je. Možná je to jen náš pocit, třeba je to právě naopak. Nebo tak to na nás působí přes sociální sítě.

Je něco, co lidé dnes ještě stále vnímají jako velké tabu?

Klára: Téma menstruace - to je problematika, která byla a je tabu, ale doufám, že se to do budoucna změní. Podle mého názoru to pramení už z rodiny, kde se o tom nemluví vůbec, nebo pouze okrajově a moc se to nerozebírá. Pokračuje to na základních školách, kde je osvěta stále nedostatečná a pak si to lidé přenáší do dospělého života.

Kamila: Také bych řekla, že je to téma menstruace. Parta přátel se bude v hospodě bavit spíš o sexu než o menstruačních pomůckách nebo o menstruaci. Ale je to například i téma menopauzy, vaginální obtíží a tak dále. 

Všimly jste si naopak něčeho, co se v průběhu vašeho působení v oboru detabuizovalo?

Klára: Za mě je to určitě téma přirozeného porodu v nemocnici. Když jsem před osmi lety začínala pracovat v nemocnici, byla žena, která chce přirozený porod bez zásahů a ve své režii, většinou lidí vnímaná jako divná „lesana“. A to se za těch osm let opravdu změnilo. Teď se ženě více naslouchá a pokud během porodu všechno probíhá v pořádku, respektují se její přání. Více se dbá na neomezený kontakt miminka s matkou, bonding bezprostředně po porodu, atd. A to je za mě strašně příjemná změna.

Kamila: Souhlasím s Klárou, jednoznačně je to přístup k porodům. Co se týká sexu, tím, jak se tato témata více otevírají, si lidé uvědomují mezery v sexuální výchově a klade se na to daleko větší důraz než před lety. Nedávno jsem viděla fotky ze sexedu (sexuální edukace, pozn. red.), jak si holky zkouší lepit vložky na kalhotky. Za mě boží!

Který aha moment je podle vás pro muže ohledně ženského těla největší?

Klára: Každý. Od erotogenních zón, přes práci s klitorisem až po to, že ženy mají tam dole tři dírky a ne jenom dvě.

Kamila: Že klitoris není jen malý knoflík na vulvě… pokud muži vědí, co je klitoris a co je vulva.

Díváte se na filmy pro dospělé?

Klára: Já s klidným svědomím říkám, že ano. Podle mě to není věc, za kterou by se měl člověk stydět. Jednou za čas na zpestření za dlouhých chladných večerů, proč ne?

Kamila: Ano. A velmi často nejen rekreačně. Jeden čas jsem vyhledávala různé praktiky a pojmy, abych se vzdělala v úchylkách, v sexed terminologii atd. Můj počítač tehdy potřeboval větší antivirovou ochranu.

Kdy jste byly na svou práci opravdu pyšné?

Klára: Já jsem na svou práci pyšná od prvního vlastnoručně odvedeného porodu. Od té doby každý porod vnímám jako neuvěřitelný zázrak a svou práci jako poslání. Asi to zní jako klišé, ale já si myslím, že jsem se pro práci porodní asistentky narodila a neumím si představit, že bych dělala cokoliv jiného.

Kamila: Asi nejvíc při porodu, kdy jsem se na něj zvládla jen dívat a nezasahovat. Paradoxně. A pak jsem strašně pyšná na to, co jsme s Klárkou i přes překážky dokázaly. Myslím, že to, co děláme my, nikdo v republice takhle nedělá. A našly jsme si svou cílovou skupinu, což je super! Podcast je teď to, co mě naplňuje. Respektive práce s Klárkou, mám s námi velké plány!

Který zážitek vám utkvěl v hlavě jako dojemný?

Klára: Pro mě byl nejdojemnější porod Kamči, u kterého jsem byla. Tehdy jsem si řekla, že chci také dítě a rodinu, protože to byl fakt silný a krásný zážitek.

Kamila: Já se s dovolením odkloním od práce, naposledy jsem byla dojata, když jsme měly první živé vystoupení a dostaly jsme ovace ve stoje. Měly jsme úžasné publikum, které ocenilo naši práci.

A který byl ten nejvtipnější?

Klára: Těch by bylo hodně, ale nedají se veřejně publikovat. Ale asi nejvtipnější byl jeden tatínek u porodu, když jsem mu řekla, ať doprovodí paní do sprchy za účelem, aby jí tam byl oporou a pomáhal jí. Když jsem šla rodičku po nějaké chvíli do koupelny zkontrolovat, jestli je vše v pořádku, pán tam s ní stál nahý ve sprše. To člověka odrovná, to jsem fakt nečekala.

Kamila: Asi když si jedna maminka oddychla, že nemusela rodit zadečkem. Protože se dítě otočilo hlavičkou dolů.

Co byste si do budoucna ve svých oborech přály?

Klára: To je strašně těžké říct. Naše porodnictví je na skvělé úrovni. Všechno má své mouchy a vždy je možné něco zlepšovat a posouvat na vyšší úroveň. Mně by se asi líbilo větší rozšíření komunitní porodní péče. Návštěvy porodních asistentek doma před porodem a po něm. Vím, že například na Moravě už to není tak vzácné, ale třeba u nás na severu se tahle služba téměř neposkytuje a je to velká škoda. To bych si přála, aby byl standard.

Kamila: Aby se lékaři začali více zajímat o alternativy v péči o pacienta, pokud to jde. A to jak v gynekologii, jako odmítání hormonální antikoncepce, nebo v porodnictví, jako porod bez zásahu.