Jak stav střev ovlivňuje naši kůži a náš mozek? Je to jakýsi most informací, který v našem těle máme?
Už Sókratés řekl, že všechny nemoci začínají ve střevech. Mikrobiom jsou bakterie, houby, viry a archea (prastaré mikroskopické organismy, které ještě nejsou zcela probádané, pozn. red) a tvoří 70 % našich buněk. Existuje všude v našich tělech, v ústech, uších, v pohlavních orgánech, na kůži a samozřejmě ve střevech. Ovlivňuje celkový stav našeho zdraví i naše nálady.
Teorie, že mikrobiom ovlivňuje naše zdraví, pochází už z tisíce let staré ayurvédy, ale znovuobjevovat jsme ji začali až teď.
Asi před sto lety přišli v Americe na to, že funguje propojení mozku a střev. V roce 1998 dokonce označili střeva za náš druhý mozek, protože obsahují nervové buňky, které jsou na mozku nezávislé. Vnímají, co se ve střevech děje, co se do střev přijímá a vysílají signály do mozku. Produkují třeba také serotonin a další hormony, které produkují do krevního řečiště a ovlivňují jiné tkáně, třeba na kůži, kde ovlivňují její stav.
Existuje nějaká zázračná pilulka, která by uzdravila náš střevní mikrobiom?
Neexistuje. Je to extrémně komplexní systém, je to souhrn všech možných věcí. Probiotika, jóga, strava, a tak dále... to všechno nám může pomoct, ale musí to vytvořit celý funkční systém.
Jak mikrobiom ovlivňuje stav naší pokožky?
Člověk má stres a začne se kvůli tomu špatně stravovat. Z toho se v těle vytvoří dysbióza (narušení rovnováhy mikrobiomu, pozn. red), my začneme mít nedostatek mastných kyselin a projeví se to v systematickém zánětu. Střevo začne propouštět toxiny a zvýší se tím zánět v těle. Člověk se dostane do začarovaného kruhu. Máme méně dopaminu, ztrácíme motivaci na svém stavu něco měnit. Nechceme třeba chodit cvičit, nemáme motivaci něco v životě dělat, nemá motivaci tělo uzdravit a dělat věci, které by ho z tohoto škodlivého cyklu vyvedly.
Jaký má dysbióza vliv na vznik kožních onemocnění?
Pokud řešíme akné například antibiotiky nebo izotretioninem (lék na těžké akné, pozn. red), ty sice vysuší mastnotu, ale zničí střevní mikrobiom, což vede zase oklikou ve vzniku akné. Teď už proto dermatologové často připojují k léčbě těmito léčivy také probiotika, aby se mikrobiom nezničil. Obnovit ho totiž trvá až šest měsíců.
Je probiotikum jako probiotikum?
Ne. Probiotika musí mít enterickou kapsuli, protože jinak se všechny prospěšné látky zničí v kyselém prostředí žaludku. A také musíme přijímat správné druhy probiotik, protože ne všechny jsou ty, které potřebujeme.
Je kůže symptomem našeho zdraví?
Ano, když se něco děje na kůži, bývá to symptomem toho, že se něco špatného děje v těle. To, jak se stravujeme, jestli cvičíme a jak se o sebe staráme, se odráží na kůži. Kůže nám dává signály, že něco není v pořádku, a že bychom měli něco začít měnit. Když se opět vrátíme k akné, díky různým kosmetickým přípravkům nastalo zlepšení stavu třeba o 30 %. Ve chvíli, kdy jsme ale přidali probiotika, tak se to zlepšilo třeba o 70%, což jsou výsledky srovnatelné s podáním izotretinoinu, ale bez jeho vedlejších účinků. Skvělý příklad je také lupénka. Když nefunguje střevo, propouští ven toxiny, které, když se dostanou do krve, začnou iritovat kůži. Což u člověka zase vyvolá další stres. Existují studie, které dokazují souvislost mezi depresí či úzkostí, psoriázou a propustností střev.
A co stárnutí?
Stárnutí je také zánět, dysbióza. Proti němu můžeme bojovat anti-inflamačními potravinami. Např. jíst borůvky nebo nějaké protizánětlivé suplementy potravy. I v tomto případě vede stárnutí k depresi, staří lidé jsou zpomalení, mají toxiny nahromaděné v mozku.
Mozek, kůže a střevo jsou tedy propojené. Je nějaká strategie, co dělat, aby nám spolu dobře fungovaly?
Selský rozum. Nedělat blbosti, dobře jíst, hodně spát, cvičit, chodit na čerstvý vzduch. Neopíjet se, nekouřit. Tyhle věci dělají v těle příšerný zánět.
Zdroj: autorský rozhovor
