Plovoucí město Ijburg, Amsterodam, Nizozemsko
Nová rezidenční čtvrť Ijburg částečně vyrostla na umělých ostrovech v zaplavených územích, ale její podstatnou část tvoří přímo plovoucí domy. Radnice tuto ostrovní a plovoucí část města naplánovala v roce 1996, záměr uskutečnila s architektonickou kanceláří Marlies Rohmer v roce 2011 a od té doby čtvrť stále roste. Bydlí tu milovníci architektury, vody, přírody a lodí, ti, kdo chtějí krmit labutě z kuchyně a v zimě bruslit kolem domu. Budovy jsou navrženy univerzálně a mohou být umístěny jak na souši, tak na vodě. Vyrábějí se v loděnici a hotové jsou pak převáženy sem. Dneska v nich žije už 10 000 obyvatel a počítá se s až čtyřnásobným růstem. Tramvají na Central Station to odsud trvá jen patnáct minut. Mají tu pár kaváren a restaurací a také hotel La Corte Sconta přímo na vodě, ty další stojí na pevné zemi. Bydlení na lodích či hausbótech v Nizozemí není ničím výjimečným, doposud se však vždycky jednalo o individuální počiny. Oproti tomu domy v Ijburgu jsou systémovým řešením, regulérní plovoucí čtvrtí s moly místo chodníků. Vyzkoušené technologie (objekty jsou podle vyhlášky nemovitostmi napojenými na sítě a splňují všechny požární a bezpečnostní předpisy) dávají možnost využít know-how při revitalizaci starých přístavních čtvrtí a zatopených oblastí kdekoli na světě.
Exbury Egg, ústí řeky Beaulieu, Velká Británie
Britský umělec Stephen Turner se spojil s architektonickými kancelářemi PAD studio a SPUD a společně vytvořili vejcovitý příbytek na vodě pro jeho umělecký záměr. Stephen tu od července 2013 prožil rok pozorováním přílivu a odlivu v Exbury, v ústí řeky Beaulieu, s cílem lépe porozumět přírodním cyklům a zamyslet se nad naším propojením s přírodou. Spočítal sedm set třicet přílivů a odlivů a pozoroval, co s jeho dřevěným vejcem udělá 365 dnů střídání a působení slunce, větru a vody. Místní řemeslník ho zhotovil stejnou technologií, která se tradičně používala pro stavbu dřevěných lodí, takže vejce plulo na hladině a pohybovalo se nahoru a dolů s přílivem. Uvnitř má Stephen vybavení, které mu umožnilo pracovat a bydlet: vařič, sprchu, houpací síť, stůl a solární energii pro dobíjení laptopu, mobilu a foťáku. Ze svých pozorování napsal dvě stě příspěvků na svůj blog, kde se pasoval na strážce pobřeží (Beaulieu Beadle), a pozoroval dění ve své malé osobní ‚farnosti’. V roce 2015 se se svými poznatky připojil k projektu Artist and climate change.
Plovoucí dům, Jezero Huron, Ontario, Kanada
Newyorské architektonické studio MOS postavilo letní sídlo pro manželský pár z Cincinnati na kanadské straně jednoho z největších jezer v severní Americe. Jedná se o dřevěný dům na ocelové konstrukci vyplněné plováky. Díky tomu se přizpůsobuje klesající a stoupající vodní hladině, která se během roku výrazně mění. Architekti se snažili, aby dobře zapadl do krajiny se skalnatým pobřežím porostlým divokou vegetací v zátoce Georgia Bay. Budovu zvenčí opláštili cedrovými lamelami, které mají mezi sebou mezery v závislosti na tom, kolik je třeba světla a jak moc je důležité v jednotlivých částech zachovat soukromí. Červený cedr, v této oblasti běžně používaný a vysoce odolný vůči vlivům povětří, byl hlavním stavebním materiálem. Používali ho také v interiéru: na strop, podlahy, vestavěný a volně stojící nábytek. „Stavět dům přímo na místě by bylo neúnosně drahé,“ říkají architekti. Proto ho konstruovali krok za krokem na různých místech pobřeží, tam, kde byl dostupný materiál a technologie, a postupně ho přesouvali. Stavba na své cestě podél břehu jezera urazila osmdesát kilometrů. Byla dokončená v roce 2008 a šlo o první projekt studia MOS, které loni dostalo cenu za architekturu od Cooper Hewit Smithsonian Design Museum.
Další plovoucí domy a více fotografií najdete v letním vydání ELLE Decoration.
