Mezi nejnovější přírůstky zajímavých architektonických počinů na pobřeží Jaderského moře patří i sněhobílá vila pražské podnikatelky s luxusním zbožím. „Chorvatsko je mým druhým domovem. S rodiči, kteří tu kdysi pracovali v diplomatických službách, jsem tu jako dítě strávila pět let a mám na to ty nejkrásnější vzpomínky,“ vypráví charismatická žena. „Celý svůj život jsem snila o tom, že si tu jednou pořídím dům nebo chatu, kam budu pravidelně jezdit. Ale napřed jsem měla děti, pak firmu a nikdy na to nebyla vhodná doba,“ dodává. Ta nazrála až před pár lety, kdy ve vesničce blízko Zadaru objevila pozemek s rozestavěným projektem. I když hypermoderní vila měla do představy typického chorvatského apartmá, po kterém toužila, na hony daleko, duch místa i stavby jí natolik učaroval, že se rozhodla zrevidovat své plány a dům dokončit.
Oslovila architekta Adama Slabého, se kterým v Česku spolupracovala již na několika projektech, a pustili se do díla. „Původní návrh jsme přizpůsobili představám mojí rodiny a vilu otevřeli tak, aby obytná plocha plynule přecházela ve venkovní část s terasou,“ vysvětluje majitelka, jež na samotnou realizaci najala vyhlášeného místního stavitele Ivana Jokiće, u něhož našla absolutní důvěru. „Chorvaté jsou velmi družný a dobrosrdečný národ. S Ivanovou rodinou jsme se velice sblížili, což celkový pocit z domu ještě mnohokrát umocnilo. Dodnes jsme přátelé a pravidelně se vídáme,“ dodává.
Stavba včetně získání stavebního povolení trvala rok. Když vezmeme v potaz, že nemovitost leží zhruba tisíc kilometrů od místa, kde vznikaly plány a žije sama majitelka, je to velice slušná doba. Dům o obytné ploše přes čtyři sta metrů čtverečních se rozhodla koncipovat jako moderní minimalistickou rezidenci, v níž se mísí čisté tvary s typicky středozemními prvky, jako je kámen či dřevo. „Tyto prvky vilu zútulňují a zároveň ji propojují s místem a zemí, kde se nachází,“ vysvětluje a dívá se při tom na příjemně šplouchající bazén, který původně vůbec nebyl v plánu. Dům totiž leží jen pár desítek metrů od moře, kam podnikatelka chodí pravidelně každé ráno i večer plavat a relaxovat. „S výstavbou bazénu jsem nakonec souhlasila. Využívají ho hlavně děti a dotváří příjemnou atmosféru,“ říká.
Interiér společně s architektem Slabým pojali jako místo pro setkávání rodiny a přátel. Pro ty je připraveno pět ložnic, jež spojuje prvek ořechového dřeva a kamenné zdi z přírodního kamene. „Při vybavování domu jsem spolupracovala s místními i pražskými firmami. Ořechové dřevo pochází od místních truhlářů, vestavěné skříně jsou pak z české Ta truhlárny pana Mojžíše, který se mi mnohokrát osvědčil při jiných realizacích,“ chválí si.
Celým objektem prochází umění. Najdete tu skleněné skvosty z Lasvitu i od Mosera, ale také série velkoformátových obrazů vytvořených na zakázku českým malířem Dominikem Marešem. „Jeho tvorbu mám moc ráda. Požádala jsem ho, aby namaloval díla, jež zachytí ducha místa ležícího v těsné blízkosti moře. To je pro nás moc důležité. Moře máme opravdu moc rádi,“ připomíná žena, která jen pár set metrů od vily zakoupila další pozemek, jejž proměnila v olivový háj s borovicemi. V ideálním případě má v plánu ho rozšířit ještě na další parcelu. „Beru to jako krásnou možnost zvelebit zdejší krajinu a udělat i něco hezkého pro sousedy, kteří uvítají kus přírody víc než nějakou pompézní stavbu. Navíc tak přátelům do Prahy můžu přivézt krásný dárek, vlastní olivový olej,“ směje se a rovnou si mě píše jako další v pořadí v seznamu šťastlivců na lahev této zázračné tekutiny.
„Na terase jsem si udělala pracovnu a s pražskou centrálou se pravidelně propojovala prostřednictvím konferenčních hovorů. Což je zároveň vzkaz všem podnikatelům, kteří si stejně jako já myslí, že musí být ve firmě fyzicky přítomni. Já si ověřila, že to skutečně jde i na dálku, jen to chce trochu snahy a perfektní organizaci,“ říká, když mě provádí rozlehlou vilou, kde našla tolik vytoužený druhý domov. Učí se tu odpočívat a užívat si čas se svými blízkými, na které v běžném pracovním maratonu nemá tolik času. „Vždycky, když odsud odjíždím, jsem naměkko a vím, že se mi bude stýskat. Chorvatsko je moje srdeční záležitost, vzpomínka na idylické dětství.Dům je mým splněným snem, který se mi konečně podařilo uskutečnit. Navíc jsem moc ráda, že můžu být součástí místní komunity skvělých lidí, kteří nás přijali za vlastní a jsou vždy ochotni s čímkoli pomoci,“ loučí se s námi s úsměvem na rtech.