Dáša běží, co jí nohy stačí. Ruce má přitom dalece napřažené dopředu a dlaně pevně přitisknuté k sobě. V těch pár vteřinách, než nás na zahradě dožene, je obsažená radost a bezstarostnost celého dětství. V dlaních ukrývá motýla, kterého za nadšeného výkřiku a mohutného rozpřažení pouští zase na svobodu. To už si jí všímá její tříletá sestra Milada a poutá její pozornost obřím broukem, kterého holčičky obratem společně odnášejí opodál, kde mu z mechu staví domeček. Ruch dětských her tu plaší tak akorát místní netopýry, kterých je v přírodní rezervaci Hästhagen-Kilholmens požehnaně. Právě proto si venkovský dům Alexander Havelda a Magda Marnell před třemi roky pořídili.
Dům ležící daleko od hlučícího davu
V Bennebols Bruk se vám totiž snadno stane, že dva týdny nepotkáte nikoho jiného než jednoho z dvanácti sousedů, kteří se sem tradičně přesouvají pouze na léto. Nejbližší obchod je vzdálený dobrých pár kilometrů, kavárny, restaurace nebo výletní bistra v okolí nejsou vůbec. Musíte popojet padesát kilometrů, abyste se dostali do univerzitního města Uppsaly a hodinu a půl trvá cesta do Stockholmu, kde rodina bydlí. Za klidem pak hlavně v sezoně míří do svého čerstvě zrekonstruované sídla v „Benediktově hamru“, jak by se dal název osady volně přeložit. Dříve se tady zpracovávalo surové železo a právě v domě pětičlenné rodiny se původně nacházelo ubytování dělníků. Stavba z 18. století patří k vůbec nejstarším dochovaným v Bennebols Bruk, ostatní jsou o století mladší. Také proto sem nebyla zavedená voda či odpad, které bylo nutné vybudovat úplně nanovo. Jak ale propojit starobylou zástavbu s moderními požadavky? Alex s Magdou situaci vyřešili prozaicky – ke staré budově přistavěli novou zimní zahradu s koupelnou, toaletou a jídelnou.
Na trase Česko - Švédsko
Novostavba obsáhla potřebné hygienické zázemí a díky citlivosti obou majitelů nijak nevybočuje z rázu staré budovy. V rekonstrukci uplatnili výhradně lokální a přírodní materiály, jako jsou lněný olej, vaječná tempera nebo kravský hnůj od sousedů. „Dům neměl žádné vybavení, de facto jsme vystavěli dům uvnitř domu s pomocí starých technik a očistili ho od nánosů přístaveb ze 70. let,“ přibližuje plynnou češtinou Alexander, který se ve Švédsku narodil československému politickému emigrantovi Josefu Haveldovi. S manželkou Magdou jsou oba velkými milovníky Prahy, o čemž svědčí jména jejich potomků nebo kocoura Václava, ale i fakt, že před pandemií rodina žila na střídačku v českém a švédském hlavním městě. V obou metropolích zrekonstruovali byty a společné renovace nemovitostí si zamilovali. „V Bennebols Bruku jsme chtěli dosáhnout autentičnosti. Většina věcí je proto záměrně stará, pochází z blešáků, sekáčů, bazarů a sem tam je doplňují nové předměty,“ říká Magda, která má se stylingem dlouholeté zkušenosti z módního průmyslu.
Moderní nábytek zasazený do staré scenérie
Největším zásahem do dosavadní hmoty domu bylo odstranění prostřední půdy, díky němuž se v obývacím pokoji otevřel pohled do vysokého krovu a zároveň se odkryl celý krb. Surovost starého ohniště s litinovými plotýnkami, odhalených trámů a cihel příjemně kontrastuje se zrenovovanou dřevěnou podlahou a obložením stropu bělenými březovými prkny. Opravdové napětí do prostor ale přináší až kombinace s moderním nábytkem, jehož jsou manželé velkými milovníky. Legendární lounge chair LC4 od Le Corbusiera z 20. let, knihovně Bookworm Rona Arada a stojací lampě Concha od Alexandry Tsoukaly z 90. let a houpacím křeslům potaženým plyšem z 80. let dělá společnost současný český design.
Český design ve Švédsku
Vedle gauče jsou kávové stolky od kolektivu M.P.K.J.V.L.J.S., u knihovny věrně slouží odkládací stolek od Master & Master a zeď zdobí murál na míru od Lucie Jindrák Skřivánkové. „Fresce předcházela spousta skic, ale když Lucie přijela, vytvořila zcela odlišný návrh abstraktního rodinného portrétu na základě inspirace z místa. Fantasticky se sem hodí a rozumí si i se starožitným kobercem z 18. století, který jsme koupili v aukci,“ vypráví s nadšením Magda. To už nám ale Dáša předvádí různé způsoby toho, jak využít denní lehátko z dřevěných trámů pod nástěnnou malbou a dožaduje se, abychom horký den zakončili koupáním v jednom ze dvou nedalekých jezer. Nemusí nás přemlouvat dlouho. Cestou lesem sbíráme lesní jahody, kterých tu mezi ruinami bývalých oceláren roste požehnaně, a vydáváme se za dalším dobrodružstvím tohoto zapomenutého kouta světa.
Zdroj: ELLE Decoration
