JAK SE CÍTÍŠ PO MENSTRUACI?
Nevinná otázka, kterou mi položila moje neuroložka zoufale pátrající po nových možnostech léčby mých opakovaných migrén, mě vrátila až na počátek spirály, do raných devadesátek. Moje první menstruace se objevila, když jsem chodila do osmé třídy, a rychle změnila oblíbené džíny v karmínový Rorschachův test. Zbytek svého prvního dne jako žena jsem strávila od pasu dolů ve cvičebním úboru a poznala pravý význam slova stud.
Ve škole jsem se pravidelně bála toho, co přijde, a tak jsem nikdy nevycházela z domu bez batohu plného maxivložek, které byly tak velké, že by na nich šlo provozovat vodní lyžování. Na univerzitě mě každý měsíc provázely brutální křeče břicha, intenzivní bolesti v zádech a studený pot. Když jsem byla nemocná, spolubydlící za mě odevzdávaly práce a já se v očích svých oblíbených pedagogů stala další dívkou s mohutnou kocovinou, která ani není schopna přijít do školy. Pravda však byla o poznání horší. Po dvacítce se migrény staly pravidlem, které signalizovalo příchod ‚mého období‘. A i když mi léky pomohly snížit četnost a závažnost migrén, se začátkem mých dní se s železnou pravidelností dostavovala ochromující bolest hlavy.
„Je to moje Waterloo,” odpověděla jsem na lékařčinu otázku. K mému překvapení zareagovala dotazem, zda by mi nevadilo, kdybychom prostě menstruaci odstranily – a s ní snad i migrény, které ji doprovázejí. „To můžeme?” zeptala jsem se vzrušeným tónem, který je obvykle vyhrazen čerstvě zasnoubeným nebo dětem rozbalujícím vánoční dárky. „Můžeme,” odpověděla lakonicky a podala mi recept. „Navíc to není nic těžkého,” dodala.
Řešení otázky odstranění menstruace (neboli „potlačení menstruace“) se neobejde bez zabrouzdání do tajemně kalných vod hormonální antikoncepce, jejíž formy (pilulky, náplasti a kroužky) zůstávají nejúčinnějšími léky na regulaci menstruace a jejích vedlejších účinků. Antikoncepce dodává tělu syntetické verze progesteronu a estrogenu, hormonů uvolňovaných při těhotenství. Představte si progesteron a estrogen jako vyhazovače a obsluhu dveří děložního klubu, kteří se snaží zabránit vaječníkům v uvolňování nových vajíček a posilují děložní sliznici tak, aby se do ní nedostaly další spermie. Když vajíčko není oplodněno, vyhazovač s hlídačem přestanou pracovat, což způsobí pokles progesteronu a estrogenu, který vede k tomu, že děloha začne vylučovat svou výstelku (neboli se spustí menstruace).
Kontinuální užívání hormonální antikoncepce je klíčem nejenom k vypnutí menstruace, ale také odstranění hormonálních propadů. To může přinést významnou úlevu ženám, které trpí různými onemocněními, jako je astma, revmatoidní artritida, endometrióza, cukrovka, syndrom polycystických vaječníků, anémie a deprese, a dalšími psychickými problémy.
Ženy s tělesným a vývojovým postižením, které mají potíže se zvládáním hygienických potřeb spojených s menstruací ( nebo které mohou být závislé na péči druhých), mají možnost potlačit menstruaci již desítky let, aniž by u nich byly zaznamenány trvalé vedlejší účinky. Proč to tedy není běžnější u žen, které se dlouhodobě potýkají s jinými fyzickými a psychickými obtížemi? Nebo u těch z nás, které už to prostě nemohou vydržet?
„Pokud se nesnažíte vytvořit embryo, nemá krvácení smysl,“ říká Sophia Yen, generální ředitelka a spoluzakladatelka zásilkové antikoncepční služby Pandia Health. „Stále se opakující menstruace je moderní konstrukt,” říká. „Teprve v posledních sto letech (paradoxně zejména s příchodem antikoncepce) ženy zažívají odhadem 350 až 400 menstruací za život.
