Přijměte pozvání do supper clubu

Pokud vás baví svět gastronomie, nemohl vám uniknout současný hit tzv. supper clubů, který v sobě spojuje skvělé jídlo, entuziasmus a pospolitost lidí v kuchyni i za prostřeným stolem, výjimečný zážitek a neopakovatelnou atmosféru. Jeho počátky sahají až do konce 19. století, význam staronového trendu se však postupem času značně proměnil.

Mohlo by se vám líbit

Dobré ráno, dobrou chuť. Kam v Praze zajít na brunch?

V ELLE jsme si oblíbili snídaně, které mohou přerůst v lehký oběd. A nejsme sami, milují je všichni. Až se příště budete hladově ptát, kam na brunch, budete znát odpověď. Nechť je vaším nejtěžším rozhodnutím, zda vajíčka natvrdo, či naměkko...
elle.cz

Něco mezi restaurací a klubem

První supper cluby vznikly před dvěma stoletími v Londýně jako reakce na tamní zákon upravující otevírací dobu restaurací a hostinců, jehož cílem bylo vyčistit město od hýřivého nočního života. Stravovací zařízení musela nově zavírat nejdéle půl hodiny po půlnoci – to se provozovatelům samozřejmě nelíbilo, rozhodli se proto zákon obejít a své podniky přejmenovali na supper cluby. Kluby byly totiž technicky vzato považované za soukromá zařízení, mohly tak zůstat otevřené po celou noc, zmíněný zákon se na ně nevztahoval. Restaurace tedy začaly fungovat jako „členské kluby“, kde byla možnost objednat si „pozdní večeři“ (z angl. supper). Portýři dovnitř pouštěli jen své „členy“, kteří si přišli zatancovat, popovídat si a poznat se s novými lidmi. A u toho něco popít a pojíst. V praxi však za „čestného člena“ považovali každého, kdo na dveře zaklepal…

Brzy následovaly také newyorské verze supper clubů. I ty se staly jistým symbolem vzpoury proti konvencím, vysloužily si označení undergroundové a tajné restaurace či antirestaurace. V klubech se potkávali bohémové, kteří si užívali života. Večer se společně nejdříve navečeřeli, pokračovali koktejlem a následně zbytek noci nevázaně tančili, zpívali a družili se. Velkou oblibu si pak v Americe supper cluby získaly ve 30. letech 20. století během prohibice.

Moderní supper cluby představují výjimečný gastronomický a společenský zážitek pro úzký okruh strávníků.

Stůl pro dvacet lidí? Máme!

Restaurační a stravovací kultura se neustále vyvíjí. Koncept tradičních restaurací, kam přijdete na rezervaci, kde si objednáte, najíte se, zaplatíte a odkud hned po placení odjedete taxíkem zpět domů, pravděpodobně nikdy nevymizí. Hosté se však s klasikou už mnohdy nespokojí. Chtějí víc, vyhledávají zážitky nad rámec jídelního lístku. Supper cluby s pozměněnou formou tak v současnosti zažívají revival – a na několikachodovou večeři díky nim nemusíte vyrazit pouze do luxusního podniku!

Moderní supper cluby představují výjimečný gastronomický a zároveň společenský zážitek pro úzký okruh strávníků. O jeho přípravu se starají věhlasní šéfkuchaři a šéfkuchařky, ale i nadšení amatérští hostitelé. Menu o několika pokrmech se prodává dopředu formou velmi omezeného množství vstupenek, které obvykle zmizí rychlostí blesku. Samotná večeře se pak často vymyká konvenčním pravidlům. Většinou se neodehrává v restauraci, ale buď u hostitele doma, nebo na místě, kde se za normálních okolností jídlo neservíruje (a nikdo by to ani nečekal) – v galerii, v architektonicky významné památce, na střešní terase, v designovém showroomu nebo třeba ve vnitrobloku zarostlém městskou zelení. Kuchaři mají v mnohdy polních podmínkách příležitost prezentovat svůj kuchařský um, experimentovat či testovat nové recepty a koncepty, které by pro běžný chod restaurace mohly být příliš „punkové“.

Proč jsou supper cluby tak oblíbené? Odpověď najdete, pokud budete číst dál. V plném znění článek najdete v tištěném vydání červnové ELLE. Svůj výtisk si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.

cara
Mohlo by se vám líbit

Klimatariánství: Spasí klimatická dieta svět?

O tom, že bychom měli omezit cestování letadlem, už jste asi slyšeli, dost možná také pravidelně jezdíte do práce na kole a třídění odpadu je pro vás samozřejmostí. Na stav Země ale může mít pozitivní dopad i takzvaná klimatická dieta. Jaké jednoduché změny pro blaho planety můžeme v našich jídelníčcích udělat? Na to se zaměřila Šárka Camrdová.
elle.cz

Zdroj: Autorský článek

Časopis ELLE

Prosincové vydání ELLE 12/24