Na trhu se můžeme setkat s různými druhy vlny, pocházející z různých zvířat. Hlavní rozdíl spočívá v průměru folikul. Měření se uvádí v mikronech a vypovídá hlavně o tom, jak měkké bude vlněné vlákno na dotek. Počet mikronů vlákna vlny, zejména používané k výrobě oděvů, je obvykle méně než 40, a u kvalitnější vlny se pohybuje pod 25 mikronů.
Jehněčí vlna - lambswool
Jedná o první střižnou vlnu z mladé ovečky, která se stříhá přibližně sedm měsíců poté, co jí naroste první kožíšek. Je unikátní svým mastným povrchem kvůli vysokému obsahu lanolinu, který ji dělá jemnější oproti jiným druhům vlny (ze starších ovcí). V případě jehněčí vlny však neexistuje jednotný standard v počtu mikronů, jelikož různá plemena ovcí (kterých se počítá více než tisíc) mají různou šířku folikul. Nejčastěji se jehněčí vlna používá na kusy oděvu, které jsou v přímém kontaktu s pokožkou např. šály, rukavice nebo čepice.
Merino vlna
Tato vlna pochází z plemena ovcí Merino, které jsou stříhány pravidelně v průběhu života. Vyrábí se převážně v Austrálii a na Novém Zélandu. Má velmi jemná vlákna, díky nimž je vlna lehká a příjemná. Typický průměrný mikronů okolo 21, avšak v některých případech může být jejich počet až 15, díky čemuž vlna působí na omak stejně měkce, jako kašmír. Jedná se o skvělý materiál pro přímý kontakt s pokožkou, a také se často využívá (samostatně či jako příměs) pro sportovní oblečení. Má fantastické absorpční a termoizolační schopnosti a odolnost vůči zápachu. Je přirozeně elastická a jednoduchá na údržbu, jelikož velmi rychle schne.
Kašmír
Jeho název je odvozen z Kašmírského údolí v Himálajích, odkud tento materiál dříve exkluzivně pocházel. Tato speciální příze pochází z vláken vyrobených ze spodní vrstvy kožichu kašmírských koz, žijících hlavně v Mongolsku, Číně nebo Íránu. Oblast je charakteristická velkými výkyvy teplot mezi ročními obdobími. Tamnímu drsnému klima se kozy proto přizpůsobují díky dvojité vrstvě své vlny; vnější vrstva chrání před vlhkostí, a spodní, ultra jemná srst, izoluje od silných mrazů i nadměrného horka. V rámci (velmi pracného) získávání tohoto druhu vlny se následně kašmír dělí na kategorie, jež určují jeho kvalitu a následně i cenu. Platí zde však jednoduché pravidlo – čím delší a tenčí folikuly, tím vyšší kvalita.
Za nejkvalitnější kašmír třídy A se považuje ten o šířce 14-15,5 mikronů s délkou okolo 36 mm, třída B je zlatým středem mezi 16-19 mikrony, a kašmír třídy C má šířku kolem 30 mikronů, přičemž není tak měkký ani odolný. Právě proto je zcela možné, že narazíte na 100 %, kašmírový svetr za několik stovek, ale pochopitelně se nebude jednat o stejnou kvalitu, jako u svetru za několik (desítek) tisíc.
Na rozdíl od klasické vlny je kašmír výrazně lehčí, měkčí, odolnější vůči pomačkání, a při správné údržbě má i delší životnost. Je unikátní svou termoregulací, která je až třikrát účinnější než ostatních druhů vlny. Díky ní navíc kašmír může nosit jak v zimě, tak i v létě. Hřeje, avšak nepřehřívá.
Vlna z alpaky
Alpaky jsou chované v Jižní Americe a produkují dutou vlnu, díky čemuž je o mnoho lehčí než ovčí. Šíře vlákna se pohybuje okolo 18-27 mikronů s tím, že šířka vlákna z baby alpaky má do 23 mikronů a z royal alpaky do 18 mikronů. Svou měkkostí je podobná kašmíru, avšak strukturou je o něco pevnější. Stejně jako merino má skvělé absorpční schopnosti, a je také používána jako příměs do sportovních oděvů. Alpaky produkují o mnoho více vlny než ovce, avšak s minimálním ekologickým dopadem, a proto je považována za nejudržitelnější variantu vlny. Mají efektivní stravovací a pitné návyky, tj. neničí přirozenou vegetaci, jedí mnohem méně než ovce, a jejich trus slouží jako skvělé přírodní hnojivo. Kopyta alpak jsou šetrné k terénu a zároveň velmi přizpůsobivé k jakýmkoliv podmínkám. Vlna z alpaky se nyní považuje za „nový kašmír”, a to díky vysoké kvalitě a dobré ceně.
Mohér
Mohér pochází z angorské kozy a již na první pohled je jedinečný svou délkou a leskem. Nehledě na lehkou váhu je velmi odolný a pevný. Šířka folikul se pohybuje mezi 25-45 mikrony. Díky svým antibakteriálním vlastnostem (společně s výbornými izolačními schopnostmi) je hojně užíván v čalounictví, a i jako příměs do obleků a podšívek. Má také dobré tvarovací schopnosti a pozoruhodně dobře snáší barviva. Jedná se o jedno z nejstarších textilních vláken. Většina produkce pochází z Jižní Afriky, Turecka a Texasu.
Angora
Často je mystifikována za vlnu z angorských koz, tj. mohéru. Ve skutečnosti se jedná o vlnu ze srsti angorského králíka, což je nejjemnější živočišné vlákno, s šířkou 12-16 mikronů. Je velmi lehké, je jemnější než kašmír, ale má zároveň velmi nízkou pružnost. Z tohoto důvodu je také angora často kombinována se silnějšími nebo pružnějšími materiály. Získávání a zpracování angory je časově a finančně náročné, a mnoho lidí zpochybňuje etiku výrobního postupu i podmínky, ve kterých tito králíci žijí. Většina angory totiž pochází z Číny (90 %), která nemá žádné regulační normy pro zacházení s chovnými zvířaty ani žádné sankce za týrání zvířat.
Vlna z velblouda
Je z vlny velblouda baktrijského, který se chová v chladných oblastech Mongolska a Číny. Zatímco většina druhů vlny je získávána stříháním, velbloud baktrijánský přirozeně líná každé jaro, což znamená, že "pouze" vyčesává. Existují dva druhy velbloudí vlny: svrchní ochranná vrstva, která je hrubá a nepružná s šířkou vlákna do 40 mikronů (často používaná na koberce a přikrývky); a spodní izolační vrstva s šířkou 17-20 mikronů, která je velmi jemná a na omak podobná kašmíru. Příze z jemnější vlny se často mísí s jinými druhy materiálů, a používá se na kabáty, svetry, čepice a šály, ale také punčochové zboží (v tomto případě v kombinaci s nylonem). Vlákna jsou dutá a proto lehká, se skvělými izolačními schopnostmi. Je charakteristická svou lesklou, zlatavou barvou, kterou všichni tak milujeme.
Tip za závěr:
Velice často narazíme na pojem “virgin wool” - zde se jedná o vlnu, která se dříve nepoužívala. Vlna je obecně materiál, který lze recyklovat a používat znovu a znovu, ale oděv nebo předmět z „panenské vlny“ je takový, který je vyroben z čerstvě nastříhané vlny.
