Vivienne Westwood vedla masy k nalezení svobody v sexu i šatníku. Statement trička, přehršel kůže a zipy na zipech… Zničila módu, jakou znala. Rekonstruovala punkový spirit a přetvořila jej v nezastavitelnou lavinu. Deset let po jejím velkém punkovém debutu na scénu nastoupil Alexander McQueen, svoje deprese topil v tunách černé ropy, lihu a nihilismu. Přesto vše zahalil do luxusu. Proč nás kreace těchto dvou designérů a jim podobných nepřestávají fascinovat?
Jenny Beavan, návrhářka kostýmů, která stojí za garderobou snímku Cruella a držitelka Oscara za kostýmy k filmu A Room with a View přetvořila 277 výstavních kreací Vivienne Westwood a Alexandera McQueena. Všechny pro účely natáčení slavné Disneyovky, kolem které se na sociálních sítích strhl nečekaný hype. V tomto snímku se promítal esprit skutečně opojného glam rocku tak, jak by se ho nebál ani sám David Bowie.
Ten specifickému oděvnímu žánru také dal kus ze sebe. Jeho androgynní šatník plný nezačištěných hran, ale vždy doslova politých třpytkami, definoval první ucelený pohled na člověka mezi dvěma pohlavími a zároveň umělce mezi opulentními večírky a garážovými koncerty. Na TikToku aktuálně rezonuje i dědictví jedné ze zapomenutých britských módních návrhářek Mary Quant, která svými černými nylonovými kabáty definovala atmosféru swingujícího Londýna šedesátých let, ale zároveň se stala Leeovou i Vivienninou inspirací.
Se svým současníkem, André Courrègesem se dlouhá léta přela o původ minisukně, ale svět by si ji měl pamatovat především pro její excentrické modely startující sexuální revoluci a stanovující základy estetiky glam rocku. Podmanivé éry, která předběhla svou dobu. Přišla totiž na trh s tím, s čím doposud žádné hnutí – umělci takzvaného třpytkové kytarové hudby totiž nedbali pravidel. Svou inspiraci čerpali ze sci-fi expedic, klubové scény nervózního Londýna ve společenské krizi, padesátkového rock´n´rollu a poválečného kabaretu.
„Skutečné emoce v poutavém obalu,“ vyjadřuje se k tendenci, kterou pomohla oživit sama Jenny Beavan. „Má inspirace byla jasná, vsáknout všechnu tu černou a vytvořit tak nezaměnitelný charakter postavy. Myslím, že je na tom něco stále velmi aktuálního i v souvislosti s dnešní dobou. Všichni chceme být zpět těmi rebely a strhnout na sebe pozornost,“ dodává kostymérka důležitý kontext. Glam rock se v prostředí sociálních sítích stává kýženou manýrou. A takových bude jen přibývat.
V kolekcích Saint Laurent Paris přežil jako extrahovaná esence stylu zakladatele značky. V kolekcích pařížské návrhářky Isabel Marant zas jako symbol skutečného „francouzství“ a v kolekcích Balmain jako chytlavá kreativní strategie Oliviera Rousteiga. Glam rock jednoduše stále dýchá napříč módním spektrem a v pop-kultuře se objevuje stále častěji. Glorifikace dekadence navíc rezonuje jako vzdor klimatickým úzkostem a globálních depresí. Popularita glam rocku tak není jen o oblečení, ale o přežití myšlenky vznosné revolty sedmdesátých let. Té nihilistické, tiché, zahalené do černé a flitrů.
