Její ikonický kousek se původně vyráběl z žerzeje nebo hedvábí, a proto představovali pohodlí, které bylo tou dobou tak žádané. Od představení zavinovacích šatů v 70. letech proto neopustily mola módních týdnů, a návrhářka je ortodoxně předvádí v rámci všech svých kolekcí coby nestárnoucí bestseller. Není divu – jsou elegantní, lichotí každé postavě, a tvoří tak klasiku, kterou si žena může obléknout v libovolném věku.
Zavinovací šaty před DVF
Ačkoli se často tvrdí, že Diane von Fürstenberg „vynalezla“ zavinovací šaty, kurátoři a historici se shodují na tom, že se nejednalo o zcela inovátorský design. V době Velké hospodářské krize již existoval velmi podobný kus pod názvem „Hooverettes“, a opomenout nemůžeme ani opravdu první zavinovací šaty s dlouhým rukávem a mašlí vepředu od italské ikony Elsa Schiaparelli, které je představila již ve 30. letech. Zmínit však můžeme i Claire McCardell (40.léta), jejíž originální „popover“ design se stal základem pro různé druhy pozdějších zavinovacích šatů.
New York - město, kde není nic nemožné
Diane von Furstenberg se narodila v Bruselu, v patnácti letech nastoupila na internátní školu v Anglii kde studovala španělštinu, a následně přestoupila na studium ekonomiky na Ženevské univerzitě. Tam potkala svého budoucího manžela, prince Eduarda Egona Petera Paula Giovanniho Prince zu Fürstenberg. S ním se koncem 60. let přestěhovala do New Yorku, kde se stala součástí (nejen) umělecké, americké elity. Zvláště důležitým kontaktem v životě Diany von Furstenberg byla však legendární šéfredaktorka amerických módních magazínů Diana Vreeland.
Byť hnutí hippies neodpovídalo zcela estetice ani životnímu stylu návrhářky, měla velký cit (a zájem) o módu, nakoupila látky z jersey, potiskla je vzory a poslala do módních magazínů. Krátce poté obdržela dopis od Diany Vreeland, která byla jejími návrhy nadšená. Napomohla tomu však i herečka Cybill Shepherd, která si je v roce 1975 oblékla ve filmu Martina Scorseseho Taxi Driver. O rok později byla již Furstenberg na obálce Newsweek a Wall Street Journal. S úspěchem zavinovacích šatů si otevřela i business s kosmetikou na Madison Avenue, a již v roce 1997 představila kolekci nábytku. V průběhu několika let, počínaje polovinou 70. let, začala Furstenberg licencovat své jméno, a to především výrobcům zavazadel a brýlí.
Profesní odmlka a návrat k módě
Několik let nato se návrhářka profesně odmlčela. V roce 1983 se rozvedla s manželem, prodala mimo jiné svou kosmetickou značku, a přestěhovala se Paříže, kde pracovala jako nakladatelka. Tam vydala v 90. letech několik "coffetable" knih: Beds (1991), The Bath (1993) a The Table (1996), které obsahovaly interiérový design celebrit. Koncem 90. let se však vrátila zpět do New Yorku, vykoupila zpět svou linii šatů, a o rok později vydala svůj osobní a business memoár s názvem Diane: A Signature Life.
Styl Diane von Furstenberg cílí na ženy, které potřebují vypadat reprezentativně, a přitom nezapomínají na feminní element. Jedná se proto o komplexním design, který optimálně vystihuje styl značky stejně, jako “malé černé” od Coco Chanel. Hodí se na různé příležitosti, a jsou jednoduše kombinovatelné s libovolným stylem a různými kusy oděvu. Patří proto mezi "the best of" 20. století a rozhodně i must-have kus do šatníku každé ženy.
